Autor textu MediaGuru
Hlavní seriálovou novinkou TV Nova pro jarní sezónu 2024 je Policie Hvar.
Dvakrát týdně se bude vysílat Jedna rodina, představí se i nové díly
seriálů Specialisté a Odznak Vysočina.
Televize Nova zařadí do jarního vysílání v roce 2024 nový detektivní seriál z jadranského pobřeží Policie Hvar. Nova ho začala natáčet letos pod pracovním názvem Dobro došli. Připravili ho tvůrci Kriminálky Anděl. Hlavní role ztvárnili Jakub Štáfek s Alžbětou Ferencovou, kteří v příběhu objasňují zločiny českých a slovenských turistů v Chorvatsku. Má ale obsahovat i prvky humoru a nadsázky, a tím se odlišovat od jiných seriálů Novy typu Specialisté nebo Kriminálky Anděl. Pořady pro jaro 2024 představila Nova na středeční tiskové konferenci.
K novinkám patří také třetí řada rodinného seriálu Jedna rodina, který se bude nově vysílat dvakrát týdně – v úterý a ve čtvrtek od 20:20 (dosud vysílán jen v úterý).
Pokračuje i seriál Zlatá labuť, a to svou třetí řadou, která ale bude zároveň řadou závěrečnou. Vysílacím dnem zůstává čtvrtek.
Pro pondělní večery je připravena nová řada seriálu Specialisté, na středeční večery nové díly Výměny manželek a také pořadu Utajený šéf. S novými díly se představí i nová řada, v pořadí třetí, seriálu Odznak Vysočina. Na víkendové večery se chystá show Superlov.
V nabídce publicistických pořadů se nově objeví pořad Na vaší straně, vysílat se bude od ledna 2024. Moderátorkou pořadu je Linda Nguyenová, vysílat se bude každou sobotu před Televizními novinami, stopáž pořadu je 30 až 40 minut.
Na videoplatformu Voyo zamíří v jarní sezoně šestidílná Metoda Markovič Hojer. Životopisná trilogie Iveta se uzavře třetí a závěrečnou řadou. Voyo nabídne i novou řadu reality show Survivor Česko & Slovensko. Stálicí jsou i nové díly seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Voyo má aktuálně v Česku a na Slovensku 650 tisíc uživatelů.
Detailní informace k programu TV Nova a platformy Voyo na jaře 2024 najdete v materiálech níže.
-mav-
# TV # TV Nova # seriál # program # programové schéma # Voyo # Odznak Vysočina # Zlatá labuť # Jedna rodina # Policie Hvar # Metoda Markovič
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.