Autor textu MediaGuru
Nová data: Radiožurnál na čele, rostly Evropa 2 a stanice ČRo
Radiožurnál zůstává nejposlouchanější celoplošnou stanicí. Růst
poslechovosti vykázaly i další stanice ČRo a vynesly ho na rekordní
celkový podíl. Z komerčních stanic si polepšila především Evropa 2.
Denní poslechovost i týdenní poslechovost rádií v České republice se příliš nemění. Týdně rádio poslouchá 82,8 % populace 12-84 let a denně 54,2 %. Také průměrná doba poslechu zůstává stabilní. Ukazuji to nová data výzkumu poslechovosti Radioprojekt za poslední kvartál 2021 a první čtvrtletí 2022.
Ještě v průběhu posledního čtvrtletí 2021 byla v platnosti protiepidemická opatření, v průběhu prvního čtvrtletí zase vypukla válka na Ukrajině, připomněli výzkumníci vnější okolnosti, které mohly vývoj poslechovosti ovlivnit.
Nejposlouchanější celoplošnou stanicí zůstává ČRo Radiožurnál s denní poslechovostí 883 tisíc posluchačů, což je srovnatelný výsledek jako v předcházejícím měřeném období za druhé pololetí 2021. Druhý je Impuls s menším poklesem denní poslechovosti, naopak poslechovost se podařilo navýšit Evropě 2, čímž upevnila pozici trojky trhu. Čtvrtou pozici drží Rádio Blaník, následuje Frekvence 1, která poslechovost mírně snížila. Dál pokračuje růst poslechovosti ČRo Plus a také dalších stanic Českého rozhlasu (Vltava, Wave, Jazz). Svoji poslechovost zvýšilo také zpravodajské Rádio Z.
Uvedené trendy ukazují i týdenní data, která potvrzují růst Evropy 2, což ji vyneslo na pozici druhé nejposlouchanější celoplošné stanice podle týdenních dat.
Nejvyšší podíl na poslechovosti udržuje nadále Radiožurnál před Blaníkem, který tak zůstává komerční stanicí s nejvyšším podílem na trhu. Třetí nejvyšší podíl náleží Rádiu Impuls. Z nejposlouchanějších stanic podíl navýšila nejvíce Evropa 2.
Poslechovost včera celoplošných stanic (tis. osob)
| 4Q/21+1Q/22 | 3+4Q/2021 | kvartální změna (%) | 4Q/20+1Q/21 | změna (%) vs 2. pol. 2019 | |
| ČRo Radiožurnál | 884 | 874 | 1,1 | 915 | -3,4 |
| Rádio Impuls | 716 | 778 | -8,0 | 778 | -8,0 |
| Evropa 2 | 668 | 638 | 4,7 | 644 | 3,7 |
| Rádio Blaník | 619 | 637 | -2,8 | 622 | -0,5 |
| Frekvence 1 | 438 | 478 | -8,4 | 499 | -12,2 |
| ČRo Dvojka | 357 | 342 | 4,4 | 366 | -2,5 |
| ČRo Plus | 157 | 147 | 6,8 | 104 | 51,0 |
| ČRo Vltava | 72 | 59 | 22,0 | 56 | 28,6 |
| ČRo Rádio Wave | 11 | 7 | 57,1 | 7 | 57,1 |
| Rádio Z | 11 | 5 | 120,0 | 5 | 120,0 |
| ČRo Jazz | 7 | 7 | 0,0 | 5 | 40,0 |
| Rádio Junior | 7 | 7 | 0,0 | 7 | 0,0 |
| Radiožurnál Sport | 6 | 2 | 200,0 | na | na |
| ČRo D-dur | 5 | 3 | 66,7 | 5 | 0,0 |
| ČRo Pohoda | 1 | na | na | na | na |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen Admosphere
Poslechovost týdně celoplošných stanic (tis. osob)
| týdenní | 4Q/21+1Q/22 | 3+4Q/2021 | kvartální změna (%) | 4Q/20+1Q/21 | meziroční změna (%) |
| ČRo Radiožurnál | 1670 | 1679 | -0,5 | 1651 | 1,2 |
| Evropa 2 | 1565 | 1483 | 5,5 | 1312 | 19,3 |
| Rádio Impuls | 1483 | 1652 | -10,2 | 1608 | -7,8 |
| Rádio Blaník | 1203 | 1237 | -2,7 | 1069 | 12,5 |
| Frekvence 1 | 980 | 1032 | -5,0 | 1002 | -2,2 |
| ČRo Dvojka | 619 | 603 | 2,7 | 610 | 1,5 |
| ČRo Plus | 252 | 232 | 8,6 | 188 | 34,0 |
| ČRo Vltava | 199 | 185 | 7,6 | 163 | 22,1 |
| Čro Rádio Wave | 47 | 35 | 34,3 | 43 | 9,3 |
| Zet | 29 | 25 | 16,0 | 24 | 20,8 |
| Junior | 21 | 21 | 0,0 | 16 | 31,3 |
| Čro Jazz | 16 | 19 | -15,8 | 15 | 6,7 |
| Čro D-dur | 12 | 13 | -7,7 | 19 | -36,8 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen Admosphere
Typ zobrazení
Podíl stanic na poslechovosti (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Radiožurnál | 11.50 |
| Rádio Blaník | 10.60 |
| Rádio Impuls | 9.80 |
| Evropa 2 | 7.70 |
| Frekvence 1 | 6.70 |
| Rídio Kiss | 6.50 |
| Hitrádio total | 6.40 |
| Dvojka | 5.60 |
| Radio Beat | 4.30 |
| Country radio | 4.20 |
| Rock radio | 2.60 |
| ostatní | 24.10 |
Radioprojekt, 4Q/2021+1Q/2022, SKMO, Median, Stem/Mark, Nielsen Admosphere
Na čele nadregionálních rádií jsou nadále Hitrádia total a Rádio Kiss, na třetí pozici se vyhouplo Rádio Beat. Všechny tři uvedené stanice si oproti druhému pololetí v nových datech polepšily.
Mezi regionálními rádii zůstává nejposlouchanější ČRo Brno a poslechovost se zvýšila i dalším regionálním stanicím ČRo.
Poslechovost včera nadregionálních rádií (tis. osob)
| nadregionální | 4Q/21+1Q/22 | 3+4Q/2021 | kvartální změna (%) | 4Q/20+1Q/21 | meziroční změna (%) |
| Hitrádio | 473 | 441 | 7,3 | 528 | -10,4 |
| Rádio Kiss | 427 | 413 | 3,4 | 352 | 21,3 |
| Rádio Beat | 284 | 258 | 10,1 | 236 | 20,3 |
| Country Rádio | 279 | 288 | -3,1 | 267 | 4,5 |
| Rock Rádio | 179 | 188 | -4,8 | 141 | 27,0 |
| Fajn Radio | 140 | 126 | 11,1 | 168 | -16,7 |
| Rádio Čas | 133 | 106 | 25,5 | 93 | 43,0 |
Poslechovost včera regionálních rádií (tis. osob)
| regionální | 4Q/21+1Q/22 | 3+4Q/2021 | mezikvartální změna (%) | 4Q/20+1Q/21 | meziroční změna (%) |
| ČRo Brno | 111 | 96 | 15,6 | 114 | -2,6 |
| Rádio Krokodýl | 70 | 73 | -4,1 | 73 | -4,1 |
| Radio Čas Rock | 50 | 55 | -9,1 | 47 | 6,4 |
| ČRo České Budějovice | 47 | 41 | 14,6 | 34 | 38,2 |
| ČRo Ostrava | 41 | 38 | 7,9 | 52 | -21,2 |
| ČRo Plzeň | 40 | 40 | 0,0 | 33 | 21,2 |
| Rádio Haná | 35 | 33 | 6,1 | 57 | -38,6 |
Zdroj: Radioprojekt, SKMO, ASMEA, Median, Stem/Mark, Nielsen Admosphere
V podílu rádiových obchodních sítí je nejsilnější Media Club (41,1 %) před stanicemi Českého rozhlasu (27,6 %) a Radiohousem (26,9 %). Právě stanice Českého rozhlasu se dostaly na svůj historicky nejvyšší podíl.
Typ zobrazení
Podíl rádiových obchodních sítí (%)
| Hodnota | |
|---|---|
| Media Club total | 41.10 |
| Český rozhlas | 27.60 |
| Radiohouse total | 26.90 |
| ostatní a nezastupované | 4.40 |
Zdroj: Radioprojekt 4Q/2021+1Q/2022, SKMO, Median, Stem/Mark, Nielsen Admosphere
-mav-
# rádio # Radioprojekt # Evropa 2 # poslechovost # Impuls # Radiožurnál # Blaník
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.