Autor textu MediaGuru
V rámci čtvrteční konference Novinářské fórum byly představeny nové
výzkumy, které se zaměřují na zpravodajství a dezinformace.
V průběhu května budou v Česku zveřejněny detailní výsledky z výzkumů Zpravodajství 2019 a Dezinformační weby a zpravodajství. Pracuje se také na behaviorálním výzkumu čtenářských preferencí. Ukázky z nových výzkumů byly zveřejněny na čtvrteční konferenci Novinářské fórum, na které byl také připomenut výzkum o srovnání českých a zahraničních novinářů Novináři a novinářky v mezinárodním srovnání.
Studii Zpravodajství 2019 připravuje každoročně výzkumná agentura Nielsen Admopshere. Jak na konferenci poukázala Hana Friedlaenderová, letošní výsledky například ukázaly, že počet denních uživatelů, kteří využívají pro zpravodajství tradičních médií (televize, rozhlas, tištěná media), se snižuje. Devět procent lidí nesleduje žádný zpravodajský zdroj a téměř pětinu lidí zpravodajství spíše nezajímá. Mladší generace sleduje zpravodajství jinde a méně než starší generace. Lidé ve věku 15-24 let vyhledávají zprávy nejvíce na internetu, zatímco starší generace v televizi. Většina lidí (63 %) má pocit, že dezinformace se šíří přes Facebook a sociální sítě a 44 % má obavy z masivního šíření dezinformací.
Právě dezinformacím a falešným zprávám (fake news) se věnuje výzkum, který pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) zpracovává agentura Nielsen Admopshere. Výkonný ředitel NFNZ Josef Šlerka na konferenci například zmínil, že 55 % Čechů se už někdy setkalo s nějakým dezinformační webem nebo fake news. Není ale příliš jasné, co si Češi s termínem „dezinformační web“ spojují, za takový totiž ve výzkumu nejčastěji uváděli Blesk.cz a Parlamentní Listy.cz. Podle výzkumu také 60 % lidí odpovědělo „nevím“ na otázku, zda demonstrace proti vládám v Česku, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros. Kladně na tuto otázku odpovědělo 9 % lidí, záporně třetina.
Další z probíhajících výzkumů se snaží získat podklady pro monetizaci zpravodajského obsahu na internetu. Výzkum představili Lukáš Tóth a Jan Klesla z Institutu pro digitální ekonomiku, kteří se zaměřují na behaviorální testování čtenářských preferencí. Z výzkumu, který stále probíhá, mj. vyplývá, že lidé nebudou mít víc času na sledování zpravodajského obsahu. Hlavním důvodem, proč lidé nechtějí platit za obsah, je údajně to, že se nechtějí upsat pouze jednomu médiu a to, že kvalitní informace jsou dostupné i zdarma. Podcasty podle výzkumu lidi nezajímají, z benefitů placeného obsahu nejvíce ocení archiv starších textů a čísel, doplňující videa a možnost přizpůsobit si obsah webu. Oba autoři výzkumu odhadují, že v Česku by teoreticky mohlo do budoucna na internetu platit čtvrt milionu lidí.
Srovnávací výzkum zaměřený na české novináře, který se uskutečnil v roce 2015, představila Marina Urbaníková z brněnské Masarykovy univerzity. Mimo jiné ukázal, že čeští novináři jsou ve srovnání se zahraničními nižšího věku, že mají na rozdíl od svých zahraničních kolegů v západních zemích méně stabilní podmínky pro práci (konkrétně pracují více jako externisté a mají méně často smlouvu na dobu neurčitou). Výrazně se také liší svými politickými postoji – 45 % českých novinářů se hlásí k pravici a pouze 14 % k levici (zbytek ke středu), zatímco v západních zemích se většina novinářů hlásí k levici (až 60 %). Čeští novináři také méně významně než jejich zahraniční kolegové vnímají roli novinářů jako „hlídačů demokracie“.
Aktualizace: Prezentace z výzkumu o dezinformačních webech už byla zveřejněna na internetových stránkách NFNZ.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Lidl také v roce 2025 potvrdil pozici nejsilnějšího reklamního zadavatele
v tuzemských médiích. Reklama na potraviny a potravinové řetězce byla
znovu nejintenzivnější. Celkové reklamní investice vložené do nákupu
reklamní plochy v médiích se zvýšily jen mírně, ukazují data
z monitoringu Nielsen.
Moderátorka Barbora Kroužková pomůže týdeníku Respekt s videopodcastovou
a podcastovou tvorbou.
I přes relativní transparentnost vlastnictví česká média čelí rizikům:
holdingy nejbohatších lidí mohou ovlivňovat obsah, alternativní média
mají menší dosah a velké online platformy ztěžují přehled
o financování a vlastnictví, popisuje Štěpán Šanda.