O výši peněz pro ČT a ČRo se ještě můžeme bavit, připustil Klempíř. Opozici chybí pojistky nezávislosti

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) obhajoval na zasedání čtvrtečního sněmovního mediálního výboru noční hlasování o návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, který počítá se zrušením koncesionářských poplatků. Hlasování ve 4:36 označil za krok nezbytný k tomu, aby se návrh dostal „do hry“. Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) zpochybnil postup koalice a upozornil na náklady spojené s přesunem financování do státního rozpočtu.

„Vy tomu říkáte blitzkrieg, my tomu říkáme Velký pátek,“ reagoval Klempíř na kritiku nočního hlasování. Později se za toto přirovnání omluvil. Jako „noční blitzkrieg“ (blesková válka, pozn. red.) označil noční sněmovní hlasování o návrhu zákona bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS), který vládním zástupcům nevěří, že mají s médii veřejné služby dobré úmysly. Poslanec Matěj Hlavatý (STAN) považuje způsob hlasování o návrhu zákona v prvním čtení za „popravu demokracie“.

Klempíř: Nové financování je spravedlivější

Oto Klempíř vysvětloval noční hlasování tím, že opozice hrozila blokádou Sněmovny až do Vánoc, kvůli níž by údajně nebylo možné projednat další zákony a ani návrh nového zákona o financování ČT a ČRo by se nedostal na pořad jednání. Ministr zároveň hájil samotnou navrhovanou změnu systému financování veřejnoprávních médií spočívající v nahrazení poplatků financováním ze státního rozpočtu. Současný model poplatků podle něj neodpovídá způsobu, jakým lidé konzumují televizní a rozhlasový obsah. Poukazoval také na náklady spojené s vymáháním poplatků.

Klempíř argumentoval také spravedlivějším rozložením nákladů. Stávající systém více zatěžuje některé domácnosti, po přesunu financování do státního rozpočtu bude údajně systém spravedlivější, protože lidé s vyššími příjmy budou platit víc prostřednictvím daní. „Nastavujeme větší solidaritu, protože bohatší lidé platí vyšší částky na daních, budou se tedy více podílet na financování těchto médií,“ řekl Klempíř ve Sněmovně. Ke zvýšení daní ale dojít nemá, uvedl. Návrh počítá také s desetiprocentní valorizační doložkou, která má upravovat výši financování. Stávající příjmy médií veřejné služby z reklamy mají zůstat zachovány. „Daní je v tomto státě přehršel. Ten poplatek dáme pryč, zbytek se nemění, ti lidé nic nepoznají,“ řekl ministr. Současně uvedl, že diskuse o návrhu může pokračovat před druhým čtením a že memoranda upravující vztahy mezi státem a veřejnoprávními médii lze řešit dodatkem.

Na otázky týkající se pojistek nezávislosti médií Klempíř odpovídal odkazem na roli Senátu při nominacích do mediálních rad. Opoziční návrh na další pojistky označil za nesystémový. Připustil ale, že o výši financí, které mají ČT a ČRo podle návrhu ze státního rozpočtu obdržet, „lze mluvit“, a to v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně. To se pravděpodobně odehraje nejdříve na začátku příštího roku.

Skutečnost, že změna financování povede k tomu, že peníze pro ČT a ČRo půjdou z daní od občanů, zmínila v diskusi i Gabriela Sedláčková (Motoristé). „Ano, občané to zaplatí ze svých daní, netvrdíme opak,“ řekla s tím, že stávající financování je administrativně náročné. „Zrušením poplatků nezjednodušíme život pouze ČT a ČRo, ale i občanům. Právní postavení ČT a ČRo se tím nemění,“ řekla s tím, že vláda nemůže svévolně výši financování určené zákonem pro obě média veřejné služby měnit, protože návrh počítá s mandatorním výdajem. „Nezávislost nezajištuje složenka,“ poukázala na to, že i současný systém financování podléhá politickým hlasům ve Sněmovně.

Také poslanec Ondřej Babka (ANO) považuje slova o zestátnění České televize a Českého rozhlasu a o konci demokracie za lichá. „Věřím, že vám to dokážeme," poznamenal. V převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet ohrožení jejich nezávislosti nevidí, Sněmovna může výši peněz pro média veřejné služby měnit i v současnosti, podotkl.

Baxa hájil zachování poplatků

Návrh vládní koalice ANO, STAN a Motoristů označil exministr Martin Baxa za zbytečný a zpochybnil argumenty koalice, že dosavadní systém je zastaralý, neefektivní nebo administrativně příliš nákladný. „Není třeba v tuto chvíli jakýmkoliv způsobem ten systém měnit,“ uvedl. Připomněl, že i nynější systém obsahuje automatickou valorizaci poplatků a jejich výběr funguje. Poukázal také na to, že se mění způsob placení, kdy ubývá domácností, které hradí poplatky prostřednictvím SIPO, a přibývá těch, které platí přímo. Za důkaz funkčnosti systému označil také vysokou platební morálku firem.

Přesun financování do státního rozpočtu vnímá jako problematický. Zatímco současný systém podle něj vytváří přímou vazbu mezi poplatníky a veřejnoprávními médii, po změně by se na financování podíleli všichni daňoví poplatníci. Za základní záruku nezávislosti považuje zachování systému koncesionářských poplatků.

Talíř upozornil na možné úrokové náklady

Předseda výboru František Talíř se v reakci na slova ministra Klempíře zaměřil na kontrolní mechanismy i finanční dopady návrhu. Připomněl, že možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem již byla předmětem projednávání novely. Zároveň upozornil, že prostředky na financování České televize a Českého rozhlasu bude stát muset zajistit i po zrušení poplatků. Pokud přibližně osm miliard korun ročně nepůjde z poplatků, bude je nutné pokrýt ze státního rozpočtu. Talíř odhadl, že s tím spojené úrokové náklady mohou dosáhnout zhruba 400 milionů korun ročně. Na náklady spojené se zadlužováním státu a úroky z toho plynoucí upozornil i Martin Baxa. 

Šéf ČRo Zavoral vyzývá ke stažení zákona

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vyzval ke stažení návrhu zákona. Podle něj není důvod nahrazovat dosavadní funkční systém koncesionářských poplatků a debatu o změnách mělo předcházet odborné projednání. Zavoral zároveň požaduje silnější zákonné záruky nezávislosti veřejnoprávních médií a upozornil na nedostatky současného návrhu.

Ve svém vystoupení odmítl některé argumenty zastánců změny, podle nichž je stávající systém nefunkční nebo jeho správa příliš nákladná. Doložil, že Český rozhlas letos vybere na poplatcích 2,4 miliardy korun, přičemž náklady na jejich výběr činí pouze 120 milionů korun. Navíc z toho 80 milionů korun připadá státnímu podniku Česká pošta. Od května loňského roku také podle údajů Českého rozhlasu přibylo od loňského května 175 tisíc nových poplatníků a odmítl tak tvrzení, že jejich počet klesá. Zdůraznil, že poplatkový systém je nadále funkční v deseti evropských zemích, mj. v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku a oponoval tak tvrzení, že poplatkový systém vymírá. Příprava změn systému financování, které se odehrály ve Švédsku nebo ve Finsku, trvaly sedm, resp.  čtyři roky. Podle něj je potřeba zohledňovat konkrétní podmínky jednotlivých zemí a nepřenášet zahraniční zkušenosti bez širšího kontextu.

Pokud by návrh pokračoval legislativním procesem, Zavoral požaduje jasné pojistky proti politickému ovlivňování. Mezi možnými pojistkami nezávislosti navrhl, aby změny zákona podléhaly schválení ústavní většinou, případně souhlasu obou komor Parlamentu. Za problematické označil mimo jiné nastavení rozpočtového provizoria a měsíčních plateb, právní povahu státního příspěvku, pravidla kontroly jeho využití i navrženou desetiprocentní valorizaci.

Český rozhlas bude požadovat, aby financování neklesla pod úroveň roku 2026. „Voláme po stažení novely, chceme být ale konstruktivní a poukazovat na rizika, která v návrhu jsou,“ shrnul Zavoral. Zdůraznil, že Český rozhlas je připraven jednat, podle něj však musí otevřené a věcné diskusi předcházet stažení současného návrhu.

Šéf ČT Chudárek považuje za stěžejní výši financí

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek označil za zásadní problém vládního návrhu změny financování veřejnoprávních médií výši plánovaného příspěvku. Zatímco televize nyní hospodaří s částkou 6,7 miliardy korun, návrh počítá zhruba o miliardu korun nižší sumou. Takové financování by podle Chudárka neumožnilo plnit dosavadní závazky a plány instituce.

Chudárek upozornil, že současný rozpočet umožňuje České televizi plnit závazky vyplývající z memorand, odvádět prostředky do Státního fondu kultury a zajišťovat programovou nabídku. Pokud by se financování snížilo podle navrhované částky, tyto závazky by podle něj nebylo možné zachovat.

Generální ředitel se zároveň odvolal na požadavek Evropské unie (nařízení EMFA), aby financování veřejnoprávních médií bylo předvídatelné. Případné snížení prostředků by proto podle něj muselo být zohledněno také v rozsahu služeb a závazků, které Česká televize zajišťuje.

Chudárek hájil také současný systém televizních poplatků. Podle něj funguje bezproblémově a zlepšila se platební morálka i počet poplatníků. V letošním roce televize získala více prostředků, než původně plánovala, a využila je na program, mimo jiné na dětský kanál, kulturní obsah a distribuci filmů.

Za hrozbu označil také končící výjimku z DPH k 31. 12. 2027. Pokud nedojde k jejímu prodloužení, může České televizi od 1. ledna 2028 vzniknout finanční výpadek v řádu zhruba 400 milionů korun ročně.

Další jednání o návrhu bude v prosinci

Výbor pro média a kulturu nakonec projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon o České televizi a Českém rozhlasu přerušil a vyzval k předložení pozměňovacích návrhů do 27. 11. 2026 do 14:00. K návrhu se vrátí na svém dalším zasedání 10. 12. 2026.