Autor textu MediaGuru
Podle průzkumu Nielsen Admosphere čeští spotřebitelé z hobby marketů
nejraději zavítají do Obi.
Podle průzkumu Nielsen Admosphere, jehož se zúčastnilo 500 respondentů z internetové populace starší 15 let, nakupují čeští spotřebitelé nejraději v hobby marketu Obi (34 %), na druhém místě je Hornbach (21 %) a na třetím Bauhaus (10 %). Oblíbený hobby market nemá 11 % dotázaných.
Mezi faktory ovlivňující výběr hobby marketu jsou na první místě ceny (68 %), dále dostupnost obchodu (62 %) a šíře nabízeného sortimentu (56 %).
Hobby markety v Česku navštěvuje alespoň někdy 95 % dotázaných. Celých 40 % přitom chodí do hobby marketů jednou za tři měsíce, nebo alespoň jednou za půl roku, čtvrtina se tam dokonce vydává jednou měsíčně a častěji.
Nejčastěji tam lidé zavítají pro potřeby pro rostliny a pěstování (45 %), potřeby pro dílnu (44 %) a také pokojové či venkovní rostliny (42 %), přičemž do dílny nakupují častěji muži, rostliny a potřeby pro ně ženy. V průměru okolo třetiny dotázaných také chodí do hobby marketů pro barvy či tapety (35 %), potřeby pro zahradu (zahradní techniku, grily, bazény a podobně; 34 %) a osvětlení či elektro (32 %). Mezi nejméně obvyklé zboží zde nakupované patří interiérový nábytek (5 %) a topení, klimatizace či větrání (4 %).
Co se týče útraty za jeden nákup potřeb pro domov, stavbu či zahradu, nejčastěji nepřesáhne tisíc korun (64 %), mezi tisíci a třemi tisíci korunami v hobby marketech jednorázově utratí 29 % a více než to pouhých 7 % lidí.
Největším reklamním zadavatelem byl za první letošní čtvrtletí zatím Mountfield, jenž podle monitoringu Ad Intel umístil v mediálním prostoru reklamu v celkové ceníkové hodnotě přes 369 milionů korun. Řetězec Obi Česká republika měl ve stejném období inzerci v hodnotě více než 81 milionů korun a Hornbach inzeroval na ploše v hodnotě necelých 67 milionů korun v ceníkových cenách.
-stk-
# research # reklama # průzkum # investice # Nielsen Admosphere # Hornbach # Bauhaus # Mountfield # hobby market # Ad Intel # Obi
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.