Autor textu MediaGuru
Nadační fond nezávislé žurnalistiky letos otevře tři hlavní grantové
výzvy na podporu novinářských projektů a kvalitní žurnalistiky.
Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) plánuje v letošním roce otevřít hned tři hlavní grantové výzvy. Na jaře spustí nový program na rozvoj lokálních médií. Až 550 000 Kč budou moci získat regionální média, které se zaměří na zpracování zásadních lokálních témat. Ve spolupráci se Syndikátem novinářů ČR vyhlásí NFNZ další kolo grantového programu na profesní rozvoj mladých novinářů a novinářek. Podzim bude patřit pravidelné grantové výzvě podporující domácí investigativní a analytickou žurnalistiku s důrazem na aktuální problematiku s celospolečenským přínosem.
V rámci programu na podporu regionálních médií spolupracuje NFNZ s partnerem – Syndikátem novinářů ČR. Součástí bude i vzdělávání regionálních novinářů a novinářek pomocí online výukových materiálů a jejich metodická podpora. Na podzim plánuje NFNZ uspořádat workshop a společné setkání zástupců regionálních médií.
„Postupné mizení kvalitní a nezávislé lokální žurnalistiky dospělo tak daleko, že na mnoha místech České republiky můžeme mluvit doslova o zpravodajských pouštích. Pojďme to zkusit změnit a zaměřit pozornost na to, aby lidé i mimo centra měli dostatek informací o tom, co důležitého se kolem nich děje. Pro posílení demokracie i vzájemnou soudržnost společnosti je to zásadní téma,“ říká výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
Program bude spuštěn 1. března. Celkově se mezi regionální mediální projekty rozdělí až 550 000 Kč s tím, že jeden projekt bude moci získat až 150 000 Kč. Každá žádost bude posouzena grantovou komisí složenou ze zástupců z řad expertní rady NFNZ a případně dalších nezávislých mediálních expertů. Hodnocení předložených žádostí bude prováděno na základě bodového systému a podle stanovených kritérií. Vyhlášení výsledků programu proběhne 6. května na konferenci Novinářské fórum. Problematice regionální žurnalistiky se zároveň bude v rámci fóra věnovat samostatný diskuzní panel. Detailní podmínky programu NFNZ v březnu zveřejní na svých webových stránkách.
Společně se Syndikátem novinářů ČR NFNZ v dubnu 2024 otevře druhé kolo grantového programu Talent. Cílem programu je podpořit účast v aktivitách, které pomáhají zejména novinářům a novinářkám do 35 let v jejich profesní kariéře a vytvářejí lepší podmínky pro jejich práci i skloubení pracovního a osobního života. V letošním roce bude v rámci programu rozděleno až 800 000 Kč.
Letošní rok přináší také další grantovou změnu, a tou je sloučení jarní a podzimní grantové výzvy. Díky spojení výzev se navýší celkové množství podpory na minimálně 2,5 milionů korun, což umožní podpořit větší množství kvalitně zpracovaných projektů věnujících se důležitým celospolečenským tématům. „V posledních výzvách se nám hlásilo rekordní množství projektů a setkávali jsme se s tím, že právě i velmi kvalitní projekty nemohly být podpořeny z důvodu vysoké konkurence a nižší celkové výši finanční podpory. Spojení jarní a podzimní grantové výzvy situaci napraví,” říká Klimeš s tím, že NFNZ výzvu otevře v září 2024.
V součtu 3,5 milionu korun od NFNZ poputuje také na další projekty, které s tuzemskými médii souvisejí. Patří mezi ně i finanční podpora mediálního vzdělávání v rámci programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni. Finanční podpora se zaměří i na mediální projekty zaměřené na válku na Ukrajině. Dále bude NFNZ pomáhat rozvíjet obchodní platformu Kuráž média, která poskytuje médiím dodatečnou obchodní podporu a technologické vybavení na posílení příjmů z prodeje reklamního prostoru. Pokračuje i finanční podpora Českého národní výboru Mezinárodního tiskového institutu (IPI). V neposlední řadě poskytne NFNZ grant na udílení Novinářských cen za rok 2023 ve výši 300 000 Kč.
-stk-
# média # investigativní žurnalistika # grant # žurnalistika # NFNZ # podpora # regionální média # Nadační fond nezávislé žurnalistiky # David Klimeš # mladí novináři
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.