Netflix letos otevře dvě velká zábavní centra
Streamovací společnost Netflix se pouští do kamenného retailu se svými
Netflix Houses. Vznik center, která kombinují nákupy, gastro a zábavu, vše
zaměřené na své kultovní filmy a seriály, avizovala už před
dvěma lety.
Během letošního roku otevře Netflix zábavní centra Netflix Houses hned ve dvou amerických státech. Má jít o „immersive experience“, tedy naprosto pohlcující zážitek pro návštěvníky a fanoušky. Vznik projektu propojujícího kamenný retail, gastro a zábavní zónu zveřejnil Netflix už v roce 2023 a zatím vše nasvědčuje tomu, že dodrží plán. Na webových stránkách NetflixHouse.com už mohou zájemci zhlédnout vizualizace a upoutávky a přihlásit se k odběru novinek.
Oba obchody vznikají v místech už stávajících obřích nákupních středisek, v Galleria Dallas v Dallasu (Texas) a v oblasti King of Prussia v Pensylvánii, aby mohla těžit z už tak enormní návštěvnosti těchto lokalit. Každý bude zaujímat plochu více než 9 tisíc metrů čtverečních (přibližně rozloha Staroměstského náměstí). „O projektu jsme diskutovali víc než rok. Dosud jsme nedělali nic tak velkého a na takové úrovni,” řekla stanici NBC generální ředitelka Galleria Dallas Angie Freed.
Návštěvníci zde budou moci koupit merchandising, který už znají z e-shopu Netflixu spuštěného v roce 2021. Jídlo a pití bude inspirované vysílanými kulinárními pořady. Tento gastro koncept si streamovací gigant vyzkoušel už v roce 2023 s pop-up restaurací Netflix Bites v Los Angeles. V únoru letošního roku pak další takový podnik otevřel v hotelu MGM Grand v Las Vegas. Dál bude v Netflix House k dispozici interaktivní zábava věnovaná seriálům a filmům z vlastní tvorby. V reportáži pro NBC se hovoří například o únikových hrách po vzoru Hry na oliheň. Fanouškovské eventy např. k The Stranger Thing nebo k Bridgertonovým pořádá Netflix od roku 2018. Není jasné, zda součástí budou i plnohodnotné kinosály, nicméně pro Netflix by ani toto nebyla novinka. V roce 2019 koupil a zrekonstruoval ikonické losangeleské kino Egyptian Theatre Hollywood a do dlouhodobého nájmu získal newyorské Paris Theatre. Obě kina provozuje a využívá pro premiéry ze své produkce.
Disney své obchody ruší
Zkušeným retailerem je VOD konkurent Netflixu, Disney+. V současné době po celém světě provozuje okolo 60 Disney Stores. V Evropě se nacházej dva, v Londýně na Oxford Street a také v Dublinu. Mezi lety 2017 a 2020 fungoval také obchod v německém Mnichově. Ještě před pěti lety však Diseny po celém světe měl tři stovky poboček, v USA jich bylo více než 220. Rozhodnutí radikálně snížit jejich počet přišlo na jaře roku 2021, důvodem byl cíl soustředit se více na e-commerce. Příchod covidu-19 rušení poboček ve Spojených státech ještě urychlilo. Nyní podle oficiálního webu Disney Store funguje v USA 21 prodejen. Výjimku tvoří Japonsko, kde sice v roce 2017 bylo 55 poboček, posledních 5 let se však jejich počet drží stabilně na 40 prodejnách. Japonsko má velmi silnou fanouškovskou základnu a úspěšnost obchodů těží také z velké obliby sběratelství.
V Singapuru pak Disney+ koncem loňského roku otevřel pop-up ochod v souvislosti s premiérou korejského hororového seriálu Light Shop.
Max si ještě před svým rebrandingem z HBO vyzkoušel v San Francisku, Dallasu a Chicagu in-store projekt The Orbit. Šlo o místnost s obří zakřivenou LED obrazovkou, jejímž cílem bylo kromě technicky dotaženého vizuálního zážitku představit návštěvníkům rozsáhlost filmové a seriálové knihovny.
Filmům klesá sledovanost
Tzv. hybridní retail propojující on-line a off-line zážitky pro spotřebitele včetně multikanálového nakupování je sílícím trendem. Netflix se do něj pouští ve velkém v době, kdy čelí negativnímu trendu ve sledovanosti filmů z vlastní produkce. A to navzdory skutečnosti, že uplynulé dva roky byly rekordní, pokud jde o rozpočet vynaložený do celé původní tvorby (filmy i seriály dohromady). V letech 2023 až 2024 šlo z 17 až 18 miliardového rozpočtu okolo 70 % na vlastní produkci. Oproti tomu v období 2013 až 2014 z rozpočtu tři miliardy dolarů na vlastní pořady putovalo jen 10 % (300 milionů).
Podle dat z Parrot Analytics, společnosti zaměřující se na analýzy v oblasti streamovacích služeb, klesla u diváků poptávka po filmech z produkce Netflixu mezi lety 2020 a 2024 z 28,3 % na 12,3 %, zatímco licencované snímky zaznamenaly vyšší poptávku a skok z 71,7 % na 87,7 %. Rozšíření nabídky původních filmů vzrostlo mezi lety 2017 až 2024 o 935 %.
Parrot Analytics míní, že jde o výsledek přílišného důrazu na kvantitu namísto kvality. Licencované snímky také mají silnější fanouškovskou základnu i mimo prostředí Netflixu. Zvrátit pokles sledovanosti vlastní filmové produkce by mohl nový šéf této divize, Dan Lin, zkušený producentský veterán, který má na svém kontě Lego snímky nebo Sherlocka Holmese. Do funkce nastoupil v dubnu loňského roku a střídal v ní po sedmi letech Scotta Stubera. Filmy, které vznikly za Stuberova působení, posbíraly mnoho oscarových nominací včetně titulů K zemi hleď!, Manželská historie, Irčan nebo Dva papežové. Přesto si od Dana Lina Netflix slibuje větší efektivitu v nákladech a lepší rovnováhu mezi komerčními snímky a prestižními tituly.
Netflix stále č. 1
Měřeno počtem platících uživatelů je nicméně Netflix stále největší VOD streamovací službou. V posledním čtvrtletí roku 2024 si mohl přičíst celosvětově 300 milionů předplatitelů.
Druhý největší Prime Video disponuje „jen“ 200 miliony, a jde navíc obecně o předplatitele služby Amazon Prime, v níž je přístup k VOD platformě automaticky zahrnutý. Další jsou Disney+, který má globálně 117 milionů předplatitelů, a Max s 110 miliony předplatitelů. U Apple TV nejčerstvější údaje uvádějí 44,1 milionů, ale jsou to odhady třetích stran, protože samotná společnost Apple počet diváků nezveřejňuje.
# HBO # video # Netflix # Disney+ # film # zábava # VOD # centrum # Prime Video # Max # Netflix House
Autor textu Kateřina Paterová
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.