Autor textu MediaGuru
Nechceme šetřit na úkor snížení dostupnosti informací, říká
generální ředitel PNS Radomil Juda.
Na tiskovém trhu se toho v roce 2013 stalo víc než dost. Jak změny z pozice generálního ředitele největšího distributora tisku vnímáte?
Rok 2013 byl charakteristický především koncentrací tiskového trhu. Týká se to hlavně akvizic vydavatelů – k těm největším patří koupě mediálního domu Mafra společností Agrofert Andreje Babiše či dokončení převzetí společnosti Stratosféra vydavatelstvím Bauer Media. Hovoří se i o dalších vlastnických změnách, ke kterým zřejmě brzy dojde. Také se konečně začíná zplošťovat křivka poklesu prodeje tisku obecně – i když jenom mírně, ty nejhorší poklesy už snad máme konečně za sebou.
Proč ke zmiňované koncentraci na tiskovém trhu dochází?
Je to pochopitelná a vlastně i očekávaná cesta, kterou se vydavatelé vydali, aby ve chvíli, kdy dochází k poklesu prodejů, lépe čelili tržním tlakům.
Myslíte, že když se menší vydavatelé stanou součástí větší skupiny, tak jim to pomůže?
To je spíše otázka na vydavatele. Určitě je to jedna z možností, jak snižovat náklady na výrobu a lépe zacílit obsahovou nabídku titulů. Větší tržní hráči také často vhodněji využijí inzertní možnosti – mají větší počet titulů, a dosáhnou tak na výhodnější marže u mediálních agentur, které pro ně zajišťují inzerci.
Má pokračující koncentrace v oblasti tištěných médií vliv na PNS?
Nemá. Je sice možné, že se promítne do akcionářské struktury, provoz či jakoukoliv další činnost PNS ale neovlivní.
I v roce 2013 prodeje tisku u nás a vlastně i v celé Evropě klesaly. Je to trend, který už několik let trvá. Jaký vliv to mělo na hospodaření PNS?
Museli jsme na poklesy samozřejmě reagovat. Dlouhodobě děláme vše proto, abychom nahradili část chybějících zdrojů příjmy novými, a také se snažíme najít úspory při distribuci tisku.
PNS racionalizuje provoz už několik let, vidíte tedy ještě nějaké možnosti, kde uspořit?
Samozřejmě, je jich více, ne všechny se nám teď jeví jako vhodné. Například bychom mohli přestat dotovat nevýdělečná prodejní místa. Nyní PNS zásobuje téměř 18 tisíc prodejen. Řada z nich, lze mluvit o tisících, je pro nás ztrátových. Při jejich zavážení vznikají PNS velké náklady, když tam dodává pouze několik výtisků. Taková místa výrazně dotujeme. Řeknu-li to otevřeně, tak kdybychom uzavřeli třeba tři tisíce nejméně výnosných míst, tak by to nemělo skoro žádný vliv na tržby, ale náklady by to PNS podstatně snížilo.
Proč to tedy neuděláte?
Nelze všechno vidět jen ryze ekonomicky. Cítíme odpovědnost vůči veřejnosti. Víme totiž, že tisk, který rozvážíme, plní významnou úlohu v procesu informovanosti a utváření názorů ve společnosti, a tak s ohledem na dostupnost tisku nebudeme k výraznější redukci zavážení prodejní sítě přistupovat. Zákazníci jsou u nás na prvním místě.
A nepomohlo by omezit počet titulů, které rozvážíte? Řada z nich vychází ve velmi nízkém nákladu…
Z ekonomického hlediska by to pro nás bylo výhodné. Vždyť zhruba deset procent titulů, které distribuujeme, tvoří kolem devadesáti procent našich tržeb. V rozvozech najdeme hodně magazínů, které mají náklad v desítkách kusů a vysokou remitendu. Jedná se především o tituly s úzkým, specificky zaměřeným obsahem, jejichž hlavním distribučním kanálem je předplatné. Jejich distribuce je pro PNS ztrátová. Ale udělat to nechceme z podobného důvodu, jaký jsem zmínil výše – je to proti našemu poslání zajišťovat distribuci pro všechny vydavatele, a tedy i ty, u nichž se to nevyplatí a zabezpečovat tak dostupnost různorodého tisku pro všechny občany.
Kde ale tedy hledáte a budete hledat úspory?
Především uvnitř firmy. Snažili jsme se osekat všechny náklady, které nemají vliv na kvalitu a rychlost dodávky tisku. Bohužel to byly především náklady personální. Chystáme i další optimalizace provozů. Během roku 2014 bychom chtěli restrukturalizovat PNS s tím, že zůstanou dvě hlavní divize – Čechy a Morava. Pod ně budou spadat provozní závody, které budou dále plnit úlohy distributora. A úspory nám také pomáhají přinést další novinky…
Jako například?
Nový váhový systém, který nám umožňuje kontrolovat kvalitu dodávek tisku do prodejní sítě, a tak dále zvyšovat kvalitu distribuce. Ale přizpůsobujeme i logistiku a děláme vše proto, aby naše dopravní náklady byly co nejefektivnější. Připravujeme také testování postupných dodávek na velká prodejní místa.
Co to přesně znamená?
U časopisů, které mají delší prodejní dobu, nezavezeme v první dodávce celý náklad. Zbytek dodáme na základě přesné analýzy prodejních dat z elektronických pokladen. O možném zavedení systému dodávek rozhodneme na základě výsledku tohoto testu.
Předpokládám, že PNS při zavedení novinek a komunikaci s prodejní sítí pomáhá i Kontaktní centrum (KC).
Ano, KC je naším základním nástrojem pro komunikaci s prodejci. I zde bychom mohli ušetřit, kdybychom dále neumožnili využívání cenově zvýhodněných zelených linek, jejichž provoz je nákladný. Zpětná vazba s prodejní sítí je pro nás ale velmi důležitá, a proto je neomezíme. Ani tuto možnost úspor nám tak náš distribuční kodex neumožňuje využít.
Mluvili jsme o úsporách, ale vy jste zmiňoval i možnosti nových zdrojů příjmů. Co k nim patří?
Tím hlavním byl letošní rozjezd nabídky doplňkového zboží. Dnes máme v nabídce takřka stovku produktů od pohledů, přes cukrovinky až po baterie a prodejci si mohou vybírat z katalogu na našich webových stránkách. Jedinečnost doplňkového zboží vedle cen, dodacích a fakturačních lhůt ukazuje i skutečnost, že jsme byli první, kteří přišli s projektem telefonních karet virtuálních operátorů. Ty jsou zatím nejúspěšnější položkou doplňkového zboží.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s časopisem Trafikant. Jeho celé znění vychází v čísle 12/2013.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Přísnější regulace technologických platforem může oslabovat dosah
mediálního obsahu a paradoxně zvýhodňovat AI generované příspěvky,
zaznělo na diskusi pořádanou Institutem Strategeo a Institutem H21.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.