Autor textu MediaGuru
K neplacenému poslechu hudby Češi využívají z nabízených služeb
nejčastěji YouTube. V placeném poslechu je nejpreferovanější Spotify.
YouTube (80 %), Spotify (37 %) a YouTube Music (29 %) jsou nejčastěji používanými službami pro poslech hudby mezi českou online populací. Výrazný rozdíl je mezi TOP 3 službami a zbývajícími, kdy u zbývajících služeb podíl respondentů, kteří je používají, je pod 7 %. Vyplývá to z průzkumu Ressolution Group a Nielsen pro MediaGuru.cz, uskutečněného na vzorku Českého národního panelu.
U neplaceného použití bezkonkurenčně vyniká YouTube, který používá k poslechu hudby 7 z 10 respondentů, následují YouTube Music (23 %) a Spotify (21 %). U placeného použití pak dominuje Spotify (16 %).
Muži oproti ženám častěji používají placené služby YouTube a Spotify, stejně tak obyvatelé Prahy a Středočeského kraje oproti ostatním oblastem. S rostoucím věkem klesá použití obou zmíněných služeb jak za poplatek, tak i bez. Největší rozdíly jsou u služby Spotify – zatímco v nejmladší věkové kategorii 15–34 let ji používá 63 % respondentů, v nejstarší (55 a více let) takto činí pouze 15 % dotázaných.
Nejčastěji zmíněnými zařízeními, jež dotázaní aspoň občas používají k pouštění hudby, jsou telefon (81 %), počítač (stolní, notebook) (77 %) a hudební/rádio přehrávač v autě (77 %). Nejméně často respondenti uvádějí přehrávač na gramofonové desky (18 %) a chytré hodinky (15 %).
Ženy oproti mužům méně často uvádějí poslech hudby u všech zařízení, největší rozdíly však jsou u počítače a domácího rádio přehrávače (oboje 11 p. b.), které převažují u mužů.
U denního poslechu přes telefon jsou výrazné rozdíly u věkových skupin – zatímco polovina respondentů z nejmladší věkové kategorie (15–34 let) si denně pouští hudbu na telefonu, u nejstarší (55 a více let) jsou to pouze 3 % dotázaných. Opačnou tendenci vnímáme u poslechu přes domácí rádio přehrávač – zatímco 3 z 10 respondentů z nejstarší věkové kategorie si denně pouští hudbu tímto způsobem, u nejmladší jde pouze o 8 %. Respondenti ve věkové skupině 35–54 let oproti ostatním si denně nejčastěji pouštějí hudbu přes hudební/rádio přehrávač v autě (27 %).
97 % dotázaných si alespoň někdy pouští hudbu z reproduktoru či zařízení, zatímco u sluchátek tento podíl dosahuje 78 %. Nejvýraznější mezigenerační rozdíl je mezi věkovými kategoriemi u poslechu do sluchátek – necelá polovina respondentů ve věku 55 a více let si nikdy nepouští hudbu jejich prostřednictvím, oproti 5 % mezi respondenty 15–34 let. Častěji zmiňují alespoň příležitostný poslech hudby do sluchátek muži (85 %) ve srovnání s ženami (71 %). Míra poslechu hudby do sluchátek taktéž roste s větší velikosti obce.
Nejčastěji zmíněným (75 %) způsobem poslechu hudby je „Vybírám si sám(a), co přesně budu poslouchat (konkrétní písničky)“, následovaný způsoby „Zapnu si rádio či televizi a poslouchám, co tam zrovna vysílají“ (44 %) a „Pustím si mnou vytvořený playlist“ (30 %). S rostoucím věkem klesá poslech hudby prostřednictvím samostatně vytvořeného playlistu a výběr konkrétních písniček, zatímco přepínání rádia/televize, dokud se nenajde něco, co by se respondentům líbilo, naopak stoupá. Respondenti ve věku 15–34 let nejméně často deklarují poslech toho, co se zrovna vysílá v rádiu/televizi oproti ostatním věkovým skupinám, kde tento podíl činí přibližně polovinu.
Respondenti nejčastěji vybírají hudbu podle nálady (61 %), podle žánru/stylu (57 %) a podle interpreta (50 %).
-mav-
# výzkum # Nielsen # audio # YouTube # Spotify # hudba # rádio # poslech # Ressolution Group # YouTube Music
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice v úterý ve sněmovně navrhne zrušení televizního a rozhlasového poplatku pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let
nebo osoby se zdravotním postižením.