Autor textu ČTK
Nejčastějším informačním zdrojem jsou v EU televize a weby
Obyvatelé v Evropské unii nejčastěji čerpají informace z televize a online serverů, ukazuje průzkum Eurobarometr. Za nejdůvěryhodnější jsou
označována média veřejné služby.
Obyvatelé v Evropské unii nejčastěji čerpají informace z televize a online serverů. Ukazuje to průzkum, který dnes zveřejnil Eurobarometr. Mezi Čechy jsou po televizi druhým nejvyužívanějším informačním zdrojem sociální sítě. Podíly se však velmi liší v závislosti na věku uživatele.
Pro 71 procent respondentů v EU byla televize prostředkem, skrze který se informovali nejčastěji. Druhé nejoblíbenější jsou pak zpravodajské weby, které zařadilo mezi nejpoužívanější prostředky 42 procent respondentů, a pak rádio a sociální sítě (shodně 37 procent). Informace z tištěných novin soustavněji čerpalo 21 procent lidí. Respondenti mohli na otázku uvést více odpovědí.
V Česku je situace podobná se 72 procenty respondentů, kteří označili televizi mezi zdroje, ze kterých čerpají nejčastěji zprávy. Na druhém místě jsou pak sociální sítě, které se 42 procenty respondentů přeskočily zpravodajské portály (38 procent), rádia (26 procent) i tištěné noviny a magazíny (13 procent).
Ve srovnání s rokem 2022 podíly offline kanálů spíše stagnovaly či klesaly. Podíl respondentů v EU, kteří se informují skrze sociální sítě, však meziročně vzrostl o 11 procentních bodů. Nárůst zaznamenaly také video platformy, aplikace pro zasílání zpráv či podcasty.
Výběr informačních kanálů se ve velké míře odvíjí od věku uživatelů. Televize je nejpopulárnější mezi respondenty ve věku 55 a více let, a její podíl klesá, jak klesá věk. Mezi nejmladšími uživateli ve věku 15 až 24 let popularitu televize překonaly sociální sítě, ze kterých má informace 61 procent lidí v této věkové kategorii.
Téměř polovina občanů EU (48 %) označuje veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice (včetně jejich online verzí) jako zpravodajský zdroj, kterému nejvíce důvěřují. Následuje psaný tisk (včetně online verzí), kterému důvěřuje 38 % respondentů, zatímco soukromé televizní a rozhlasové stanice uvádí 29 %.
Největší zájem měli respondenti v průzkumu Eurobarometru o místní zprávy (50 procent), celostátní politiku (47 procent) a mezinárodní záležitost ( 45 procent). Podobný žebříček preferencí měli i čeští respondenti.
Detailnější informace o České republice najdete v souboru níže.
-čtk-, -mav-
# výzkum # sociální sítě # TV # tisk # zpravodajství # noviny # EU # informace # konzumace zpráv # zdroj # Eurobarometr
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.