Autor textu Martina Vojtěchovská
CNN Prima News chce také v letošních prezidentských volbách využít
predikce výsledků voleb před jejich definitivním sečtením. Šéfredaktor
Pavel Štrunc to považuje za faktor, který vysílání zatraktivňuje a odlišuje od konkurence.
Stejně jako ve sněmovních volbách v roce 2021 chce i v těch letošních prezidentských využít CNN Prima News predikcí výsledků voleb a poskytnout tak divákům rozhodující informaci dřív než konkurence. Proč je pro skupinu Prima tento tah důležitý, vysvětluje v rozhovoru šéfredaktor stanice CNN Prima News Pavel Štrunc.
CNN Prima News zatím odvysílala první z hlavních prezidentských debat, do které pozvala šest kandidátů na prezidenta, kteří se podle preferencí pohybují na čtvrtém až devátém místě. Diskuse se vysílala také na hlavním kanále TV Prima. Stejný model zopakuje i pro druhou z debat, která je plánována na středu 11. ledna. Vyhrazena je pro trojici vedoucích kandidátů, ze které bude ale zřejmě jen dvojice. Andrej Babiš totiž zatím potvrdil pouze účast v debatě na TV Nova. „Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Pokud ale nepřijde, věřím, že i debata dvou kandidátů bude velmi zajímavá,“ odhaduje Pavel Štrunc. Zvládnutí televizní debaty považuje za klíčovou z mediálních dovedností, která může voličům leccos naznačit „Stoupnout si před živé publikum ve světle ramp není vůbec nic jednoduchého. Dnes mají voliči řadu možností, kde na kandidáty narazí, ale televizní debata je pořád tím nejdůležitějším testem,“ dodává.
Stanice CNN Prima News a Prima odvysílaly první z debat prezidentských kandidátů ve středu 4. ledna. Střetli se v ní kandidáti, kteří podle průzkumů teď figurují na čtvrtém až devátém místě. Hned na úvod si jeden z kandidátů, Pavel Fischer, postěžoval, že rozřazením kandidátů do dvou skupin se vytvářejí dvě kategorie kandidátů. Jak jste kandidáty do debat vybírali?
Vycházíme striktně z dat a držíme se výzkumů veřejného mínění. Z nich jasně plyne náskok pro první tři kandidáty a pak z nich vychází další skupina kandidátů. Proto jsme se rozhodli v naší první debatě dát prostor všem kandidátům mimo vedoucí trojici. Jako komerční televize jsme klidně mohli do první debaty pozvat jen tři kandidáty, což jsme neudělali. Dali jsme prostor všem, a to v hlavním vysílacím čase na zpravodajské stanici CNN Prima News i na hlavním kanále Prima. Všichni kandidáti znali koncept našeho vysílání dlouho dopředu a nikdo se proti němu nevymezil.
Byli jste připraveni vzít do této debaty i další kandidáty, pokud by jich celkově kandidovalo více než devět?
Pojali jsme to skutečně zodpovědně, čekali jsme i na to, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a byli jsme připraveni mít tyto kandidáty ve studiu. Pokud by se ukázalo, že rozdíly v preferencích kandidátů jsou menší, než jak ukazují současná data, tak bychom to ve spolupráci s analytiky STEMu řešili. Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.
Vaše koncepce volebního vysílání je tedy postavena na výzkumech od agentur STEM a Stem/Mark?
Volební modely máme primárně od těchto dvou agentur. Vzorek respondentů přesahuje dva tisíce, což je nadprůměrné číslo. Dokonce u jednoho z průzkumů přesahoval i dva a půl tisíce respondentů. Nebylo levné si tyto průzkumy pořídit, ale chtěli jsme do nich investovat proto, abychom se mohli opřít o data. Navíc přihlížíme i k výsledkům od dalších agentur.
Co vám první debata ukázala? Je něco, co byste chtěli pro druhou debatu, která se bude vysílat ve středu 11. ledna a do které je pozvána vedoucí trojice podle aktuálních preferencí, měnit?
S výsledky první debaty jsme spokojeni, jsou to první prezidentské volby pro CNN Prima News. V prezidentských volbách 2018 se diskuse na Primě vysílala jen před druhým kolem, a to na hlavním kanále, protože v té době ještě CNN Prima News nevysílala. V takovém rozsahu jsme ještě prezidentské volby neměli. Na druhou stranu máme už zkušenosti ze sněmovních a komunálních voleb, které jsme dělali jinak a troufnu si říct, že i v tomto testu jsme obstáli. Při vysílání naší první debaty ve středu 4. ledna jsme měli velkou konkurenci na ostatních televizích v podobě filmu Bábovky, a především v semifinálovém zápase českých juniorských hokejistů se Švédy. Celková sledovanost na obou kanálech přes půl milionu diváků je z našeho pohledu slušná a možná ještě důležitější je, že v průběhu debaty diváků přibývalo.
Byli jsme připraveni rozhodnutí soudu zohlednit klidně i v den debaty. Stejně tak jsme aktuálně připraveni i na to, že může na středeční Superdebatu přijít Andrej Babiš.
Změníte pro druhou debatu dramaturgii?
Nic měnit nebudeme, dramaturgie i produkce zůstanou stejné. Určitě bude ale víc prostoru na to, aby na sebe mohli prezidentští kandidáti navzájem reagovat tak, aby šlo skutečně o debatu, a nejen o sérii monologů. Znovu opakuji, že se snažíme vycházet z dat, a proto je pro nás důležité spojení s agenturou STEM, a to nejen pro volební modely, ale také pro popis společenských trendů, kterými diskusi otvíráme. Část programu je tak založená na prezentaci dat a faktů a u toho chceme zůstat.
Podle prohlášení Andreje Babiše z minulého týdne to vypadá, že do vaší debaty nepřijde. Myslíte si, že ve studiu tento týden přivítáte dvojici nebo trojici kandidátů?
Naše pozvání pro Andreje Babiše stále platí. Debatu tří kandidátů považuji za dostatečně důstojnou, datově podloženou a zajímavou. Pokud Andrej Babiš nedorazí, tak i debatu dvou kandidátů vnímám jako velmi nosnou. Jde o souboj o nejvyšší ústavní post. Ostatně i prezident Zeman mluví o důležitosti prezidentských televizních debat. Také od kolegů, kteří k nám přišli z tištěných nebo onlinových médií, slýchávám, že reakce v živém televizním vysílání je nejnáročnějším testem, které kandidáty prověří. Byla by podle mého názoru škoda, kdyby o tento zážitek byli diváci ochuzeni.
Pokud by byli ve studiu jen dva kandidáti, mohla by to pro vás být zkouška před druhým kolem, kde se také střetne dvojice kandidátů.
Nechci úplně odkrývat druhé kolo, protože si do něj chystáme něco navíc, co divákům naznačí, jak jsou kandidáti schopni reagovat. Prozrazovat to zatím nebudu, ale můžu říct, že rozhodně nepůjde o zkoušení školních encyklopedických znalostí.
Proč vnímáte televizní debaty jako nejdůležitější z mediálních výstupů?
Jde o živé vysílání s početným publikem před obrazovkami a zároveň před živým publikem ve studiu. Je to něco jiného než různé rozhovory na internetu, sociálních sítích, byť i já jsem jejich velkým fanouškem a některé z těchto formátů hodnotím jako skvělé. Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je ale televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.
Z hlediska nároků, které jsou při rozhovorech na kandidáty kladeny, je televizní debata nejvýš, protože kandidáti musí ve vteřinách ustát velký tlak.
Jak vybíráte diváky do studia? U některých kandidátů byli při první debatě jejich podporovatelé víc slyšet. Neovlivňuje to celkovou dramaturgii a vyznění diskuse?
Počet míst ve studiu je striktně rozložen mezi kandidáty a jejich příznivce. Každý kandidát si může přivést určitý počet podporovatelů a jde tedy především o spolupráci kandidátů s nimi. Jsme připraveni v případě, pokud by to bylo nutné, požádat publikum o zklidnění, ale v první debatě k tomu žádný důvod nebyl.
Prima i letos dává prostor divákům, aby své sympatie vyjádřili zasíláním hlasů pro kandidáty. Kolik hlasujících se do první debaty zapojilo?
Bylo to asi 25 tisíc hlasujících, přičemž je důležité dodat, že každý hlasující se musí nejprve registrovat a pak teprve může hlasovat. Má možnost jen jednoho hlasu, stejně jako v případě zasílání SMS. Je to důsledně kontrolováno. Kdybychom nechali hlasování otevřené bez registrace, zájem by byl mnohonásobně větší, přesto ale nechceme podmínku registrace zrušit.
Jakou očekáváte sledovanost? Může to být více než dvojnásobek toho, kolik sledovalo první debatu? Utkají se hlavní favoriti…
To podstatné zaznělo, utkají se hlavní favoriti, kteří se zatím mezi sebou v diskusích příliš nepotkávali. Proto věřím, že výsledky sledovanosti budou velmi dobré. Víc predikovat nechci.
Ovlivní středeční výsledek debata České televize, která se vysílala v neděli 8. ledna?
Věřím, že se jen zvýší zájem o naši další předvolební debatu, zvláště pak dvou favoritů. Do soboty, kdy se zavřou volební místnosti, je ještě hodně času, kandidáti se víc a víc vůči sobě vymezují. Jsem rád, že máme příležitost být v debatě co nejaktuálnější.
Velké debaty CNN Prima News a TV Prima provází přítomnost diváků ve studiu. Nezvažovali jste, že byste pro prezidentské volby tento přístup změnili?
Pro nás je charakteristický rys mít diváky co nejblíž našemu vysílání, proto je chceme pozvat k nám do studia. O této změně jsme neuvažovali.
Tentokrát ale diváci dotazy diskutujícím ve studiu nepokládali. Zůstane to tak i pro další prezidentské debaty?
Běžně dotazy míváme, ale pro prezidentskou volbu jsme se rozhodli, že otázky bude klást jen naše moderátorka Terezie Tománková.
Jako jediná z televizních stanic pracujete ve svém vysílání s predikcí výsledků voleb. Jejich zapojení chcete uplatnit i v letošních prezidentských volbách…
Naše spolupráce s agenturou STEM a Stem/Mark funguje výborně a predikce, které jsme zveřejnili ve sněmovních volbách, vyšly perfektně. V okamžiku, kdy bylo sečteno asi 60 % hlasů a hnutí ANO bylo ještě ve vedení, tak analytici STEMu a Stem/Marku už poukazovali na rostoucí trend Spolu a uváděli, že vyhraje volby. Něco takového bychom rádi zopakovali i v prezidentských volbách. Predikce vycházejí z dat a bereme je zodpovědně. Otvírají nám další možnosti pro volební vysílání. V momentě, kdy už budeme tušit, který z kandidátů postoupí nebo se stane prezidentem, můžeme tomu přizpůsobit další vysílání.
S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.
Není přeci jen využívání predikcí rizikové?
Hodně se inspirujeme u americké CNN, kde se pracuje s fenoménem tzv. „swing states“ (státy s vyrovnanou podporou pro kandidáty, pozn. red.). Podle toho, v jakém státě kandidát vyhraje, lze usuzovat, jestli se stane prezidentem. Ve spolupráci se STEMem jsme si i my vybrali města a regiony, která když kandidát ovládne, je velmi pravděpodobné, že se stane prezidentem. Můžete namítnout, že nemáme 200letou tradici prezidentských voleb, ale prošli jsme s výzkumnou agenturou velké množství dat nejen z prezidentských voleb, ale i z voleb sněmovních, abychom toto dokázali určit. Z volebního studia budeme v sobotu 14. ledna a v sobotu 28. ledna vysílat celý den, naším cílem je předat divákům informace co nejpřehledněji a nejsrozumitelněji, proto neplánujeme žádné exteriérové vysílání. Samozřejmě, že se snažíme oslovit diváky napříč celým televizním spektrem včetně diváků České televize. Máme zájem o každého diváka a věříme, že jim máme co nabídnout, protože zase ukážeme něco jiného. A to není fráze.
Vedle predikcí výsledků voleb využijete i letos interaktivní technologickou pomůcku, označovanou jako „Prima tužka“, pomocí které moderátor předkládá data a ukazuje je na mapě.
Snažíme se ji zapojovat víc i do běžného vysílání, protože nám pomáhá lépe znázorňovat průběh událostí i jejich souvislosti. Moderátor Petr Suchoň bude s pomocí této technologie předávat informace divákům a jeho role bude stejná jako v komunálních volbách. Zaměří se na zajímavé detaily a podívá se do historie voleb v jednotlivých městech nebo obcích. Ze všech volebních štábů přineseme rozhovory, analýzy a doplníme je o informace ze sociálních sítí.
Při posledních prezidentských volbách CNN Prima News ještě nevysílala, ale tehdejší debatu mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem před druhým kolem voleb na hlavním kanále TV Prima sledovalo 2,3 mil. diváků, což z ní udělalo nejsledovanější pořad v historii TV Prima. Někteří komentáři ji označili za „ukřičenou debatu“, bude to letos jinak?
S rokem 2018 bych letošní prezidentské vysílání nesrovnával. Na Primě dnes debaty připravuje zcela jiný tým a také koncept vysílání je jiný.
Šéfredaktorem CNN Prima News je od září 2020 a ve zpravodajství televize Prima pracoval od roku 2012. Zkušenosti sbíral také na ČT24 nebo ve zpravodajské televizi Z1. Na webu Info.cz uváděl vlastní pořad Štrunc!.
# TV # CNN Prima News # TV Prima # prezident # volby # Pavel Štrunc # debata # Superdebata
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.