Autor textu Lukáš Polák
V Česku vznikl v posledních letech zajímavý paradox. Operátoři spustí
televizní multiplex, ten ale neobsahuje žádnou programovou nabídku. Má
takové vysílání smysl?
Manažeři Českých Radiokomunikací coby největšího operátora (nejen) televizního vysílání trvale opakují, že v rámci svých DVB-T2 multiplexů dlouhodobě evidují zájem zákazníků po volné kapacitě. Faktem je, že firma již několikrát zařadila do své celoplošné sítě 22 programové pozice Test, které pak následně skutečně obsadila. Technicky orientování diváci si ale všimli, že na českém trhu se objevuje i přesně opačná situace. Telekomunikační úřad přidělí libovolnému operátorovi vysílací kanál a nic v něm nevysílá. Problém se týká regionálních nabídek.
Jedním z aktuálně nejznámějších je případ společnosti ProgressDigital Regionální síť 7. Multiplex byl spuštěn pro hlavní město na konci loňského roku a za dobu necelých dvanácti měsíců se v něm neobjevil jediný zákazník. Abychom byli přesní, v multiplexu je na kanálu 36 z mrakodrapu City Tower šířena pouze Televize přes anténu. Operátor na vlastním infokanálu referuje o přechodu na standard DVB-T2 a nabízí video manuály pro naladění přijímačů. Stejný program je ale k dispozici i v jeho celoplošné síti 24.
Přesto, že jako exemplární a pravděpodobně nejviditelnější příklad jsme si vzali regionální multiplex společnosti ProgressDigital, nejde o jediného operátora, který sice provozuje televizní síť, ta však ale samotnému divákovi prakticky nic nepřináší. To, že naplnit místní programové nabídky, bývá opravdu problém, ukazuje i Regionální síť 4. Multiplex byl v minulosti pro Prahu a část středních Čech provozován z vysílačů Strahov, Ládví a Zelený pruh, poté, co jeho vlastníka, společnost Prague Digital TV, koupily ČRA, překoordinovaly ji na centrální kótu Žižkov.
Pod Českými Radiokomunikacemi obsahuje Regionální síť 4 pouhý jeden televizní kanál, kterým je metropolitní Praha TV. I tento program je ale na území hlavního města k dispozici paralelně. Kromě ČRA ho totiž šíří ve své nabídce pro hlavní město i společnost Digital Broadcasting jako součást celoplošného DVB-T2 multiplexu 24. Stanice je navíc dlouhodobě šířena bez programového průvodce EPG, což je mimochodem i záležitost dalšího z operátorů, firmy Fiera Touch. Podnikatel Pavel Hájek zatím ke svým projektům iVodárenství TV a TVR tato data na 27. kanál nedodává.
Český telekomunikační úřad nemá podle mluvčí Terezy Meravé kompetenci posuzovat obsah vysílání televizních multiplexů, jelikož to není v jeho pravomoci. „Příděl odebrán být nemůže, jelikož operátoři vysílacích sítí provozují své sítě na základě individuálních oprávnění,“ vysvětluje mluvčí Meravá. V podmínkách individuálních oprávnění je stanoveno, že operátoři musí šířit programy v souladu se standardy DVB-T či DVB-T2 a také v souladu se zákonem č. 231/2001.
Pokud mají operátoři ve svém televizním multiplexu volnou kapacitu, jsou povinni umožnit šíření programů dalším subjektům, které nejsou technicky vybavené. Úřad nezasahuje do toho, jak držitelé individuálních oprávnění nakládají s přenosovou kapacitou, jelikož toto není v jeho kompetenci. Podmínky jsou však plněny, poplatky jsou hrazeny a vysílání funguje. Pokud někdo projeví zájem o vysílání v určité oblasti, může se obrátit na držitele oprávnění. Ten má povinnost takové vysílání umožnit, což však může vyvolat spory, které by úřad řešil.
Petr Formánek, bývalý výkonný ředitel Prague Digital TV, který je aktuálně v rámci oboru připraven čelit novým profesním výzvám, se pro MediaGuru.cz vyjádřil k problematice regionálního vysílání, které se posledních přibližně třináct let vyvinulo jiným směrem. Podle jeho zkušeností se v Praze místním médiím obtížněji shání reklama, což bylo zřejmé na příkladu Praha TV. Formánek uvedl, že v menších městech jsou firmy více ochotné investovat do reklamy v lokálních televizích, kde se chtějí zviditelnit, zatímco v Praze je tato situace odlišná.
Velké firmy mají tendenci zaměřovat se na celoplošnou reklamu, což ovlivňuje i lokální podniky, jako například pneuservisy, řezníky a mnohé další, které v Praze nenacházejí dostatečný zájem o své produkty. Regionální televizní stanice mimo Prahu, jako jsou například TV Fonka (Příbram), JTV (jižní Čechy) nebo Zak TV (západní Čechy), naopak nacházejí své inzerenty snadněji. Problémem v hlavním městě je tak především náročnější získávání zákazníků a finanční podpora od inzerentů.
Z pohledu operátorů je zásadní pokrytí a distribuce vysílání. V Praze je pro dobré pokrytí nutné vysílat z několika lokalit (pokud nemáte k dispozici Žižkovskou věž) v jednofrekvenční síti (SFN), což zvyšuje náklady. Pokud se náklady na vysílání příliš zvýší, může být pro operátora neudržitelné provozovat více vysílačů. Formánek také zmínil, že úspěšní provozovatelé často přecházeli v minulosti z regionálního vysílání na celoplošné, čímž regionální sítě ztrácely klienty. I to byl nakonec důvod, proč Regionální síť 4 skončila v rukou ČRA. Mimo Prahu je situace jednodušší, protože operátoři i provozovatelé s nižšími náklady mohou udržet své vysílání ekonomicky efektivní.
# TV # DVB-T2 # České Radiokomunikace # DVB-T # region # ČTÚ # Digital Broadcasting # Prague Digital TV # multiplex 24 # Praha TV # Progress Digital # Český telekomunikační úřad # Petr Formánek # regionální vysílání # Regionální síť 24
Autor textu Lukáš Polák
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.