Autor textu MediaGuru
Babišova kandidatura v počtu výstupů překonala dvouměsíční komunikaci
Pavla, ukazuje nový projekt Mediální obraz.
Jak jsou na tom mediálně aktuální kandidáti na prezidenta, ukazuje nový projekt Mediální obraz, který přináší přehled mediální stopy jednotlivých prezidentských kandidátů a poskytuje otevřená data pro jakoukoli instituci nebo širokou veřejnost. Za projektem stojí společnost Monitora Media.
Česká média věnují posledních 14 dní pozornost především Andreji Babišovi, který získal třetinu všech zmínek v online, tištěných, ale i televizních a rozhlasových médiích. Významný podíl na tomto výsledku má několik faktorů. Na rozdíl od ostatních oznámil Andrej Babiš svou kandidaturu v nedávné době a vyhlášení dlouho očekávaného kandidáta ANO na sebe strhlo pozornost celého mediální prostoru v České republice. Jako předseda největšího opozičního hnutí je často zmiňován i v rámci jiných událostí, než je prezidentská volba, což mu dává náskok v mediální prezenci před ostatními politicky méně exponovanými kandidáty.
Druhým nejzmiňovanějším kandidátem je Petr Pavel se 14 %. Počet zmínek Andreje Babiše je v absolutních číslech 1,3krát vyšší. Za tímto rozdílem může stát i mírné utlumení komunikace a veřejných vystoupení ze strany Petra Pavla v posledních týdnech. Přes 10% hranici se ještě dostala Danuše Nerudová s 12,5 % a Pavel Fischer s 10 % zmínek ve všech médiích. Tyto výsledky kopírují i volební preference jednotlivých kandidátů ve volebních průzkumech. Mezi šestici nejzmiňovanějších kandidátů na prezidenta patří ještě Josef Středula a Marek Hilšer. Až sedmým nejvíce zmiňovaným kandidátem je Karel Janeček, který svou kampaň startoval mezi prvními.
Nejaktivnějším médiem, které o jednotlivých prezidentských kandidátech informuje, je zpravodajský server iDnes.cz. Čtyřem nejmedializovanějších, a zároveň v průzkumech volebních preferencí nejvýše postaveným, prezidentským kandidátům se věnuje o třetinu více než další média. Druhé v pořadí jsou Parlamentnilisty.cz, které následují Seznamzpravy.cz, webové zpravodajství CNN Prima News, Novinky.cz a Lidovky.cz. Čím méně o jednotlivých kandidátech média píší, tím se snižují rozdíly. U Marka Hilšera nebo Josefa Středuly to nejsou desítky a stovky zmínek jako u mediálně populárnějších kandidátů, ale jednotky a pořadí se tak každodenně mění.
Rozdělení mixu médií podle jejich typu vyznívá téměř totožně pro všechny kandidáty. U každého z nich pokrývají online média necelých 60 % všech mediálních zmínek. Televize, rozhlas i tisk se pohybují okolo hranice 10 až 15 % a cca 5 % publicity pokrývají podcasty. Z tohoto vzorce vybočuje Pavel Fischer, u kterého podíl zmínek v podcastech je 1,5 % a zbytek dohání právě tradiční média v podobě rozhlasu, televize a tisku.
Vyhlášení prezidentské kandidatury Andreje Babiše rezonovalo nejen v médiích, ale i na sociálních sítích, které jsou pro předsedu ANO využívaným kanálem komunikace s voliči. To dokazuje i téměř 250 tisíc sledujících na jeho facebookové stránce, což je skoro o 200 tisíc více než u ostatních kandidátů. I díky tomu si Andrej Babiš drží téměř 70% podíl.
S velkým odstupem a 12 % ze všech zmínek je za ním Petr Pavel a s 11 % drží dvoucifernou hodnotu Danuše Nerudová. Dohromady si tak ukusují přes 90 % prostoru sociálních sítí. Technologicky se profilující Karel Janeček si z celkového koláče zastoupení svého jména na sociálních sítích ukousl pouze 0,5 %.
-stk-
# sociální sítě # prezident # Andrej Babiš # iDnes.cz # Monitora # kandidát # Karel Janeček # Petr Pavel # Josef Středula # Mediální obraz # Danuše Nerudová # Pavel Fischer # Marek Hilšer
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.