Autor textu MediaGuru
Diváci ve věku do 24 let tráví pětinu svého času určeného pro zábavu
na různých obrazovkách sledováním videí na platformách sociálních
médií, zatímco televizi věnují 16 % z tohoto času. Jiné je to ale
v generaci starší 35 let, kde sledování televize převládá. Ukazuje to
studie HUB Research.
Krátká videa na platformách tipu Youtube nebo TikTok hrají v roli mladých uživatelů ve věkové kategorii 13 až 24 let čím dál větší roli. Podle průzkumu HUB Research jim věnují 21 % času určeného pro sledování zábavy na různých obrazovkách. Televizi přitom věnují 16 %. Naopak ve věkové kategorii nad 35 let převládá sledování videa u televize, když dosahuje téměř 40 % celkového času. V případě online videí je to jen 14 %.
„Tyto výsledky podtrhují, proč se YouTube stal první streamovací platformou, která překročila 10% podíl na celkové sledovanosti v žebříčku Nielsen Gauge,“ dodal Jon Giegengack, zakladatel společnosti Hub a spoluautor studie. Podle něj nová generace televizních spotřebitelů nerozlišuej, jaký obsha sleduje, televize i sociální sítě jsou pro ně nějakým způsobem rovnocenné. Nemají tudíž pocit, že obsah ze sociálních sítí je kvalitativně horší než profesionálně natočené video.
A přestože telefony jsou stále nejčastější obrazovkou pro sledování krátkých videí, respondenti uvedli, že téměř čtvrtina těchto videí je sledována na televizoru.
Z průzkumu dále vyplývá, že krátká videa ubírají mladým lidem čas, který mohou věnovat televizi, ale zároveň slouží jako vstupní brána k objevování delšího obsahu. Více než polovina (57 %) diváků ve věku 13-24 let uvedla, že kvůli času strávenému sledováním služeb, jako jsou YouTube a TikTok, tráví méně času sledováním „běžné televize“.
Průzkum však také odhalil, že mladí lidé stále sledují televizi a že vztah mezi videem na sociálních sítích a televizí se může doplňovat. Více než 60 % z nich uvádí, že často sledují pořady nebo filmy, které poprvé objevili prostřednictvím klipů na sociálních platformách, jako je TikTok a Instagram. Naproti tomu pouze 35 % diváků starších 35 let objevilo pořady tímto způsobem, což ze sociálních videí činí silný nástroj pro zapojení kritického mladého publika.
Zajímavostí také je, že mladí velké množství času u mobilních telefonů vnímají kriticky. Téměř polovina osob mladších 35 let má pocit, že tráví příliš mnoho času na platformách, jako je TikTok nebo Instagram, a že by svůj čas mohli lépe trávit u televize a filmů. A přestože diváci ve věku 35+ tráví u tohoto obsahu méně času, čtvrtina z nich (26 %) má stejný pocit.
Autorka textu: Erika Luzsicza, Axocom
# sledovanost # TV # video # YouTube # TikTok # televizor # generace # HUB Research # krátké video
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.