Memorandum zaváže ČT „zpoplatnit" iVysílání, ČT3 by se mohl vrátit
Memorandum definující roli televizní veřejné služby, které je navázáno
na novelu Zákona o ČT, je téměř dokončené a podle dostupných
vyjádření na něm panuje většinová shoda zástupců ČT
i soukromých médií.
Obsah memoranda, které ve třinácti bodech definuje roli a způsob naplňování televizní veřejné služby na následujících pět let (2025-2029), považuje generální ředitel České televize Jan Souček za téměř dokončený. „98 % obsahu memoranda považuju za vyjednaný,“ uvedl Souček na debatě o médiích veřejné služby. V pondělí navečer ji uspořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ), moderátorem debaty byl výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
Prezident Asociace online vydavatelů (AOV) Libor Matoušek, který v debatě zastupoval soukromá média, potvrdil, že na memorandu panuje „98% shoda“. „Otázkou je, nakolik do toho ještě vstoupí Rada České televize,“ podotkl v souvislosti s tím, že Rada ČT má memorandum schvalovat.
Memorandum vzniká v návaznosti na chystanou novelu Zákona o České televizi, má definovat mantinely veřejné služby na pět let a po pěti letech se znovu aktualizovat. Jeho znění má předložit generální ředitel ČT ke schválení Radě ČT do půl roku od doby, kdy novela Zákona o ČT vstoupí v platnost. Poté jej podepisuje ministr kultury.
Souček: Memorandum je cenou za vyšší poplatek
V dosavadní mediální legislativě je memorandum novinkou, vzniká v reakci na volání soukromého sektoru, kterému se nelíbilo, že by média veřejné služby obdržela díky navýšeným poplatkům více peněz, a nebylo by nad rámec zákona vymezeno, na jaké účely je použije. Právě vznik memoranda označil generální ředitel ČT za největší ústupek, který televize veřejné služby musela udělat, aby zvýšila šance na přijetí novely, navrhující mimo jiné zvýšení TV poplatku na 150 Kč a rozšíření jeho platby i na domácnosti s internetovým připojením. Odmítl tak, že by ČT musela obětovat některé své moderátory (např. konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové), aby vyhověla politickému tlaku. „To jsou pohádky ovčí babičky, žádný politický tlak. Takovéto dealy se nedělají. Jestli jsme někde museli podstoupit něco, co by mělo usnadnit průchod novely, tak je to memorandum, po čemž volal celý trh. To je cena, kterou reálně platíme,“ řekl.
„Zpoplatněné“ iVysílání, ČT3 se může vrátit
Podle existující verze memoranda, které ale ještě nebylo schváleno, tudíž se jeho znění může měnit, by například Česká televize měla nejpozději do roku 2029 zavést minimálně dvě úrovně pro vstup do videoplatformy iVysílání. Vedle základní verze otevřené pro všechny uživatele, má zavést i přístup pro plátce TV poplatku. Nejde o překvapivou novinku, o této možnosti ČT mluví už delší dobu.
Zatímco v základní verzi by diváci mohli na iVysílání sledovat například živé vysílání nebo i pořady ve zpětném zhlédnutí 1-2 dny zpět, ve verzi pro plátce TV poplatku by měli k dispozici vedle výše uvedeného mj. také plný archiv, zpětné zhlédnutí až 7 dní v týdnu, personalizované nabídky nebo další služby. „iVysílání nemůžeme kompletně uzavřít jen pro plátce poplatku, protože existují skupiny lidí, které jsou z jeho placení ze zákona osvobozeny,“ přiblížil MediaGuru.cz Jan Souček. V debatě zároveň dodal, že jisté potíže může spárování poplatku se vstupem do aplikace přinést starším divákům, proto ČT bude hledat řešení, jak tento krok co nejvíce usnadnit.
Memorandum také vymezuje aktivity České televize na poli nových kanálů. ČT by se počtem kanálů neměla dostat nad úroveň roku 2022. Znamená to ale, že by mohla znovu uvést stanici ČT3, pokud na ni bude mít rozpočet.
Pokud jde o tolik diskutované vysílání pořadů typu StarDance, žádný taxativní výčet pořadů memorandum neobsahuje. Počtem vysílacích oken zábavních pořadů by ale opět ČT neměla v následujícím pětiletém horizontu překročit dosavadní stav.
Přijetí novely? Možná až v roce 2025
Otázkou je, kdy by novela Zákona o České televizi (a také Českém rozhlase) mohla projít Poslaneckou sněmovnou. V současnosti jsou ve druhém čtení, na mimořádné schůzi, kde se měly 2.-3. října projednávat, se ale nakonec kvůli penzijní reformě na program nedostaly. Generální ředitel ČT připouští, že ke schválení novely nemusí dojít do konce letošního roku, jak se původně plánovalo. I posunutí o jeden až dva měsíce je ale podle jeho slov řešením napjaté finanční situace ČT. Pokud by novela zákona o ČT nebyla schválena, propustí ČT v příštím roce 260 zaměstnanců, tedy 10 % celkového stavu (letos počítá s odchodem 90 lidí) a sníží objem premiérové tvorby o 40 %, popsal posluchačům Souček.
Generální ředitel ČT ale věří, že vládní koalice dodrží své programové prohlášení a pomůže „stabilizovat média veřejné služby a zajistit jejich dlouhodobé financování“.
Prezident AOV Libor Matoušek zopakoval, že pro soukromá média je důležité to, jakým způsobem bude „vykolíkované hřiště“, aby i na ně zbyl dostatečný objem financí nutný pro jejich životaschopnost. „Nemáme ale problém s navýšením poplatku. To je úloha politiků,“ uvedl.
-mav-
# TV # Česká televize # Jan Souček # Libor Matoušek # NFNZ # legislativa # iVysílání # Zákon o ČT # veřejná služba # TV poplatek # memorandu # definice
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.