Autor textu MediaGuru
Ve stínu koronavirové pandemie se letos vyvíjel mediální trh, přesto
o zlomové okamžiky nebyla nouze.
Březnové události spojené s uvedením opatření proti šíření nového koronaviru výrazně zastínily další letošní události na mediálním trhu. Pandemie poznamenala tuzemská média především v jarní části, kdy z obavy dalšího vývoje a nejistoty rušila řada zadavatelů své reklamní kampaně. Dotklo se to všech médií zejména v druhém čtvrtletí roku. Od letních měsíců, které přinesly uvolnění restrikcí, nabral reklamní trh znovu dech a situace se začala přeci jen lepšit. Lépe z toho i na podzim vyšla televizní média, přestože se jarní ztráty dohnat nepodaří. Silně poznamenány ale nadále zůstávají kina a eventové odvětví.
Média se letos musela potýkat s dosud nepoznanými překážkami. Jarní televizní sezóna, ke které televize směřují vedle podzimu své hlavní úsilí, se rozsypala krátce po svém začátku. Vlivem zavedených opatření, která ovlivnila i výrobu televizních pořadů, začaly televize stahovat své premiérové formáty a ve výsledku najely na letní „reprízová" schémata. Vydavatelé tisku, kteří už léta bojují s klesajícím zájmem o nákup tištěných titulů, poznamenalo zavření obchodů a omezení pohybu v ulicích. Přestože prodejny tisku měly vládou udělenou výjimku a mohly zůstat otevřené, nízká frekvence pohybu a uzavření ostatních obchodů poznamenala prodej tisku v řádech překračujících desítku procent. Sportovní média bojovala s nedostatkem obsahu, naopak zpravodajská média zažívala trvalý nápor. Pandemie ale znovu potvrdila, že v době mimořádných událostí jsou média žádaným zdrojem informací. Zpravodajská ČT24 zaznamenala v březnu svou historicky nejvyšší sledovanost, na vzniklou situaci reagovala Česká televize také zavedením nového kanálu ČT3 a velkou odezvu si získal i vzdělávací pořad Učítelka, který pomáhal rodičům s domácí výukou dětí.
Rok 2020 přinesl také několik milníků. Společnost PPF v říjnu dokončila převzetí televizních stanic CME v pěti zemích střední a východní Evropy včetně české Novy a znovu tak vstoupila v pozici mediálního vlastníka na tuzemský trh. Vstup PPF do největší komerční televize se zatím obešel bez výraznějších personálních změn. O tom, zda management Novy zůstane ve stejném složení, více napoví až nový rok 2021. Jedno významné rozhodnutí už ale nový vlastník učinil: v průběhu roku 2021 ukončí po 15 letech vysílání vlajkového seriálu Ordinace v růžové zahradě. Nova tak bude muset najít novou podobu pro své úterní a čtvrteční večerní vysílání.
Dlouho očekávané bylo také uvedení zpravodajské stanice CNN Prima News. Dnem „D" se nakonec stala neděle 3. května a nová zpravodajská televize odstartovala večerní zpravodajskou relací Hlavní zprávy. Její uvedení mělo dopad i na podobu hlavní primácké relace, do května vysílané pod názvem Velké zprávy. Tyto změny se ale postupem doby neukázaly jako šťastné a Prima začala večerní zpravodajský pořad upravovat do dřívější podoby. Rozpačitý start CNN Prima News vyústil i v personální změny v čele stanice, od nichž si vedení televize slibuje vylepšení pozice své nové zpravodajské stanice.
Změny také probíhaly v televizi Barrandov a v mediálních firmách Jaromíra Soukupa. Hned zkraje roku vypadl z vysílání TV Barrandov pořad Týden s prezidentem. Nedohoda na jeho pokračování signalizovala určité napětí mezi Hradem a majitelem TV Barrandov. Na jaře pak Jaromír Soukup přišel o většinu v mediální agentuře Médea, kterou získala čínská skupina Citic. Další vývoj v barrandovské mediální skupině bude také jednou z hlavních událostí nadcházejícího roku.
Pandemie covid-19 sice zpomalila, ale nezastavila přechod na nový digitální standard DVB-T2, který byl nakonec zdárně ukončen. Pozemní televizní vysílání je tak od konce října možné v České republice přijímat výhradně ve formátu DVB-T2.
V nejistotě žilo celý rok vydavatelství Mladá fronta. Na začátku roku na sebe muselo podat insolvenční návrh, v květnu ho soud poslal do konkurzu. Snaha nového managementu o aukční prodej byla zmařena až v samotném finále, v závěru roku nakonec rozhodl soud o zastavení provozu vydavatelství. Jako celek už tedy firma nemůže fungovat, je ale možné zachránit alespoň některé značky společnosti, které by mohly fungovat pod různými vlastníky. Zda se tak stane, by mohlo být zřejmé hned zkraje ledna 2021, do kdy mají zájemci podávat své nabídky.
Pandemie zároveň zintenzivnila záměr vydavatelů podporovat modely založené na předplatitelích. Týdeník Echo a server Echo24.cz přišly dokonce s nabídkou pro předplatitele, aby se stali spoluakcionáři titulu. Zároveň se zdá, že se zájem o placený obsah sice nepatrně, ale přesto zvedá. Podle studie Digital News Report od Reuters Institute platí v Česku za online zpravodajství 10 % internetové populace. Je to o tři procentní body víc než loni. Počet předplatitelů internetového obsahu se v Česku pohybuje v desítkách tisíc. Např. Deník N se blíží k hranici 20 tisíc, Hospodářské noviny evidují 30 tisíc a DVTV na nově spuštěném webu 13-14 tisíc předplatitelů.
Rušno bylo také kolem volby nových členů Rady České televize. Březnová volba trojice radních znovu přitáhla pozornost k tomu, nakolik do výběru členů rady zasahují politici na základě svých mocenských preferencí. Pozdější volba další trojice nových členů přinesla do rady do té doby nezvyklý kritický tón vůči managementu ČT a atmosféra na zasedáních rady náležitě zhoustla. Napjatá situace vedla k odvolání dozorčí komise Rady ČT a k protestům veřejnosti proti tomuto kroku.
-mav-
# média # PPF # Jaromír Soukup # TV # CNN Prima News # koronavirus # DVB-T2 # Mladá fronta
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.