Autor textu MediaGuru
Značka Mattoni chce proměnit necelou dvacítku svých orlic, rozesetých
v české krajině, v umělecká díla.
Mattoni postupně změní své orlice, které má jako symbol své značky rozeseté po celé republice, v umělecká díla. Zatím tímto způsobem proměnila dva z celkových 16 orlic, obě dvě se nacházejí u dálnice D1 poblíž Velkého Meziříčí. Jednu z nich vytvořila Míla Fürstová, česká grafička žijící v Londýně, druhou vzešel ze soutěže mladých výtvarníků – studentů AVU. Autorkou vítězného návrhu se stala Lucie Havlová.
„S ohledem na poslední úpravu zákona o pozemních komunikacích jsme se rozhodli s dálničními orlicemi jako naší reklamou rozloučit a zároveň jim dát šanci přetrvat i do budoucna, s nadějí na nový život, jako umělecká díla. Chceme přenechat prostor umělcům, k přeměně dle jejich návrhů, s ambicí stát se stálou instalací uměleckých děl v krajině a přispět tak k jejímu oživení,“ vysvětlil aktivitu Ondřej Postránský, ředitel strategického marketingu Karlovarských minerálních vod (KMV), s tím, že náklady na proměnu se pohybují v řádu několika set tisíc korun.
Společnost KMV chce postupně nabídnout jako prostor pro umělecká díla všechny své orlice, a to v rámci projektu probíhajícího pod záštitou a za podpory Galerie hlavního města Prahy a Akademie výtvarných umění. Již nyní je připraven další návrh, od Jana Hladíka, který se objeví v blízkosti D5. „Pokud bude zájem umělců, rádi k proměně nabídneme všechny orlice,“ doplnil Ondřej Postránský.
První z návrhů vytvořila grafička Míla Fürstová, kterou ke spolupráci společnost KMV sama přizvala. „Když při svých návratech z Anglie, kde již 20 let žiji, míjím na dálnici Mattoni orlice, v duchu si říkám ,už jsem doma’. Moje pojednání tedy vychází z tohoto silného pocitu návratu domů a návratu do dětství,“ vysvětluje svůj motiv Míla Fürstová, jež se stala zároveň autorkou nových etiket limitované edice Mattoni. Ke své práci zvolila metodu leptu.
Lucie Havlová při svém návrhu vycházela ze samotné dálnice, spojnice, jež společnost propojuje v jeden celek. „Dálnice je důležitou dopravní tepnou nejen u nás, ale i v Evropě. Můj návrh je inspirován právě dopravními značkami lemujícími tuto komunikaci. Odkazuje do dálky a symbolizuje vidinu budoucnosti. Můžeme v něm najít gesto nekončící kvality a pokračující tradice,“ doplňuje Havlová.
Tímto uměleckým počinem navazují KMV na svou spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, když před třemi roky přispěla na plastiku s názvem „Na všechny světové strany" umělkyně Mileny Dopitové. Červená orlice dočasně zaplňuje prázdné místo u sjezdu na Letiště Václava Havla, a to po plastice Vzlet II Valeriana Karouška a Jiřího Nováka. Výtvarné umění KMV podporují také projektem Mattoni Water Colours nebo opakované výstavy moderního umění PragueBiennale.
Novela zákona o pozemních komunikacích vstoupila v platnost v září loňského roku a na jejím základě musí reklamní nosiče u dálnic a silnic první třídy zmizet. Ve chvíli, kdy se změní v umělecká díla, a přispívají tak k dotváření krajiny, mohou zůstat.
Proměna reklamních nosičů v umělecká díla však není jediným způsobem, jak se firmy snaží vyhnout jejich odstranění. Plochy společnosti Czech Outdoor byly například přelepeny symbolem státní vlajky, jiné se změnily v navigaci, inzerující blízké restaurace a další služby pro motoristy, či v „prodejní automat pomoc řidičům“. Tím se podle provozovatelů mění charakter ploch, které již nejsou reklamním zařízením. V důsledku novely by mělo zmizet od komunikací na tři tisíce poutačů z celkových asi 25 tisíc v Česku.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.