Autor textu MediaGuru
Tři vedoucí pracovníci a zhruba 60 novinářů odchází z předního
maďarského zpravodajského webu index.hu.
Tři vedoucí pracovníci a zhruba 60 novinářů odchází z předního maďarského zpravodajského webu index.hu kvůli nedávnému odvolání šéfredaktora Szabolcse Dulla. Ten server, který zůstával jedním z mála maďarských médií kritických vůči premiérovi Viktoru Orbánovi, hájil před pokusy o nátlak. Novináři nyní uvedli, že odcházejí, protože vedení portálu nevyhovělo jejich požadavku, aby šéfredaktora povolalo zpět do funkce. Večer se v Budapešti kvůli těmto událostem sešlo několik tisíc lidí k demonstraci na podporu svobody médií.
László Bodolai jako předseda nadace, která vlastní vydavatele portálu, ve středu oznámil, že šéfredaktor nebyl schopen kontrolovat napětí v redakci. To se prý projevilo také v poklesu příjmů, a proto byl Dull odvolán. V dopise redakci vyzval Bodolai redaktory k sebekázni a ujistil, že „politická nezávislost Indexu není ohrožena".
„Kvůli vnějším vlivům" hrozí, že index.hu ztratí svou nezávislost, varoval šéfredaktor Dull už před měsícem. „Jsme zasaženi vnějším vlivem, což by mohlo vést až k zániku redakce," napsal Dull v prohlášení, které podepsalo téměř 90 zaměstnanců serveru index.hu. Po svém odvolání Dull tvrdil, že byl vyhozen právě kvůli této aktivitě.
„Nejsme tu nutně proto, že se nám Index líbil, ale jsme nyní v situaci, kdy je ohrožený přístup k informacím," citovala agentura Reuters třicetiletého muže, který se dnes večer rozhodl vyjádřit svou nespokojenost a vydal se s davem demonstrantů od sídla portálu Index.hu k úřadu premiéra Orbána.
Novináři pracující pro portál si už od roku 2018 stěžují, že po změně majitele společnosti, která má na serveru na starosti prodej reklamního prostoru, začala být ohrožena jejich schopnost informovat o dění v zemi nezávisle. Poloviční podíl ve firmě kontrolující reklamní příjmy portálu totiž tehdy získal Miklós Vaszily, podnikatel s blízkými vazbami na vládní stranu Fidesz, který již řídí provládní televizi TV2.
Orbán podle svých kritiků už od nastoupení do úřadu premiéra v roce 2010 usiluje o rozšíření vlivu na média prostřednictvím právních nástrojů, změn vlastnictví i směřování peněžních toků z reklamy k loajálním médiím. Kvůli obavám z porušování principů demokracie i právního státu čelí Orbánova vláda dlouhodobě kritice ze strany Evropské unie i Rady Evropy.
Ke změnám v redakci index.hu dochází poté, co Orbán v úterý ohlásil, že na summitu v Bruselu Maďarsko a Polsko nejenže dokázaly vyjednat velkou sumu peněz, ale i uhájily národní čest, když „zmařily pokusy" vázat čerpání z fondů Evropské unie na dodržování pravidel právního státu.
-čtk-
# vlastnictví # nezávislost # Viktor Orbán # index.hu # Maďarsko # Szabolce Dull
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.