Autor textu MediaGuru
Přinášíme další část expertních hovorů, které zajišťuje společnost
Atmedia. Michaela Suráková tentokrát vedla rozhovor s Laurou Kropf
z maďarské Atmedie.
Na maďarském televizním trhu v současné době operuje celkem 118 televizních stanic, přičemž silnou pozici mezi nimi má například německá televizní skupina RTL a také velké nadnárodní skupiny, jako jsou Disney, Discovery nebo AMC. Trh je celkově koncentrovaný a na rozdíl od předchozích pěti nebo deseti let musí být mediální skupiny opatrnější při spouštění nové televizní stanice. „Z distribučního hlediska je totiž trh zcela zaplněný, operátoři televizního vysílání již nemají volné sloty," popisuje Laura Kropf, která má v maďarském mediálním zastupitelství Atmedia na starost vztahy s televizními stanicemi (pozn.: Atmedia Czech je nezávislá společnost bez jakýchkoliv vztahů s maďarskou společností Atmedia Kft.). Uvedla to v rozhovoru s Michaelou Surákovou (rozenou Vasilovou), výkonnou ředitelkou společnosti Atmedia, v rámci dalšího dílu expertních rozhovorů Atmedia insight: expert talks.
Dodává, že lepší vyjednávací pozici s operátory televizního vysílání mají ty televizní skupiny, které mají ve svém portfoliu unikátní stanice. K nim patří především sportovní kanály s právy na vysílání atraktivních sportovních událostí. Takové televizní stanice zvyšují hodnotu celému portfoliu kanálů. „Pro úspěšné vyjednávání s operátory televizního vysílání jsou důležité tři věci – mít v portfoliu unikátní televizní stanici, významnou roli hraje rovněž cena, a pak programová pozice, která se stává stále důležitějším prvkem v rámci vyjednávání," říká.
Podobně jako v České republice, také v Maďarsku vzrostla v roce 2020 výrazně televizní sledovanost v reakci na nástup pandemie covid-19. Čas, který diváci trávili před televizními obrazovkami, vystoupal až k pěti hodinám denně. Rostl zájem o zpravodajské, dětské, dokumentární a zábavné televizní stanice. Výrazně se dařilo také filmovým a seriálovým kanálům, které si vyšší hodnoty sledovanosti udržují i nadále. „Hlavním poznáním pro celý trh bylo, že novým králem je nový obsah,“ popisuje Laura Kropf a poukazuje na to, že vyšší konzumace televize uměly využít především stanice, jež divákům nabízely nový obsah, nikoliv četné reprízy, ke kterým se kvůli koronavirové krizi uchýlila řada hráčů na trhu.
Televizní sledovanost je v Maďarsku vysoká dlouhodobě, v celosvětovém kontextu vykazuje čtvrté nejvyšší hodnoty. Zatímco v roce 2019 trávili maďarští diváci sledováním televize 4 hodiny a 38 minut denně, v roce 2021 jsou čísla i přes ústup tvrdých opatření proti šíření covid-19 ještě o 5 % vyšší. „Televize posílila svou pozici,“ zdůrazňuje Laura Kropf a současně připomíná, že v poslední době výrazně roste i konzumace dalších médií. Tzv. ostatní kategorie, kam v Maďarsku řadí například sledování cizojazyčných televizních stanic, využívání funkcí chytrých televizorů nebo sledování streamovacích služeb, vzrostly v porovnání s rokem 2019 o 24 %. Silné postavení mají na maďarském trhu tematické TV stanice.
Celý rozhovor, opatřený titulky, můžete zhlédnout ve videu níže.
-mav-
# TV # distribuce # Atmedia # Maďarsko # tematické TV # zastupitelství # Laura Kropf # Michaela Suráková
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.