Autor textu MediaGuru
V loňském roce vzniklo na českém trhu 112 tisíc nových firem, nejvíce
od roku 1994 a o 20 % více než v předchozím roce.
V roce 2022 vzniklo v České republice přes 112 tisíc nových firem. To je nejvíce od roku 1994 a druhý nejvyšší počet od vzniku samostatné České republiky. V porovnání s předchozím rokem je to o 20 % více. Nejvíce firem přitom bylo založeno v Praze, nejméně aktivní jsou noví podnikatelé v Karlovarském kraji. Téměř ke 100 tisícům se ovšem vyšplhal i počet zaniklých společností, z nichž tři čtvrtiny tvoří OSVČ. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje online databázi českých firem.
Oproti předchozím letům nevzniklo loni nejvíce nových společností na začátku roku, který je pro zakládání firem typický, ale v srpnu, těsně následovaném lednem a říjnem. Naopak nejméně firem bylo vytvořeno v červenci a na konci roku. Třetina nových firem byla založena v Praze, na druhém konci se ocitlo Ústí nad Labem, Hradec Králové a Pardubice, v nichž se zrodilo necelé 1 % všech nových firem.
„Na počet nově vzniklých firem má zásadní vliv zejména počet obyvatel ve městě či kraji. Praha si i jako kraj drží s 28% podílem výrazný odstup od Jihomoravského a Středočeského kraje. Naopak na konci se ocitá Karlovarský kraj, který má nejméně obyvatel a zrodilo se zde jen dva tisíce nových společností,“ popisuje Tomáš Berger, CEO Imper.
|
Top 10 měst |
Počet vzniklých firem |
Top 10 měst |
Počet zaniklých firem |
|
Praha |
31996 |
Praha |
20488 |
|
Brno |
6398 |
Brno |
4439 |
|
Ostrava |
3369 |
Ostrava |
2739 |
|
Plzeň |
1927 |
Liberec |
2159 |
|
Liberec |
1079 |
Plzeň |
1504 |
|
Olomouc |
1074 |
Hradec Králové |
1083 |
|
České Budějovice |
987 |
Havířov |
1024 |
|
Hradec Králové |
896 |
Ústí nad Labem |
900 |
|
Pardubice |
908 |
České Budějovice |
803 |
|
Ústí nad Labem |
808 |
Olomouc |
795 |
Zdroj: Imper
Z pohledu právní formy tvořily fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona (OSVČ) přes 60 % nově vzniklých společností. Společnosti s ručením omezeným se umístily na druhé pozici s 24% podílem. S velkým odstupem následují zahraniční fyzické osoby (7 %), spolky a společenství vlastníků jednotek (obojí cca 2 %). Vzniklo také 931 akciových společností, 237 nadačních fondů a 30 politických stran či hnutí.
Drtivá většina nově založených společností jsou svým oborem zařazené pod tzv. volné živnosti, což koresponduje s nadpolovičním podílem nově vzniklých OSVČ. Na druhém místě se umístily společnosti zaměřené na přípravu staveniště (7 %), reagující na stavební boom posledních let. Třetí místo v oborech pak opět souvisí s poptávkou po nemovitostech a bydlení – patří pronájmu a správě nemovitostí (5 %).
Loňský rok si připíše neveselý rekord v počtu zaniklých firem, kterých bylo téměř 100 000 a téměř tak dorovnaly počet nově založených společností. Oproti předchozímu roku je to o 40 % více.
„Nejvíce společností končilo ke konci roku, tedy v listopadu a prosinci, kdy jich zanikla téměř třetina. Většinu přitom tvořili živnostníci, následovaní společnostmi s ručením omezeným. Můžeme zde sledovat jasný vliv inflace a prudkého růstu cen energií, který byl pro řadu firem likvidační,“ říká Tomáš Berger.
Z pohledu oboru podnikání zaniklo nejvíce firem podnikajících ve velkoobchodu a jeho zprostředkování (7,6 %) těsně následované maloobchodem (7 %). Nedařilo se ani firmám v oborech stravování v restauracích, pronájmu a správy nemovitostí a výstavby bytových a nebytových budov.
Svou činnost v loňském roce ukončilo 20 488 společností z Prahy, s odstupem následuje Brno (4439 firem) a Ostrava (2739 firem). Naopak nejméně „odpadlíků“ si připisuje Olomouc, kde skončilo jen 795 společností. „Hlavní město Praha si tak připisuje téměř pětinu z celkového počtu zaniklých firem, následuje Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj s přibližně 10% podíly,“ doplňuje Berger.
V roce 2022 ukončilo působení 70 784 podnikajících fyzických osob, což je 72 % z celkového počtu zaniklých firem. Na druhém místě se umístily s.r.o. (13 %). Skončilo také 4 535 spolků, 762 akciových společností, 371 družstev a 36 nadačních fondů. „Zajímavý je i věk zaniklých firem, kdy loni nejčastěji končily ty založené krátce po revoluci, v roce 1991. Tvoří 11 % všech zaniklých společností,“ uzavírá Berger.
Firem založených v Česku, které mají zahraničního jednatele nebo vlastníka, v loňském roce vzniklo téměř 2600, což je i průměr posledních tří let. Nejvíce, téměř čtyři tisíce, jich bylo založeno v roce 2018. Největší množství takovýchto společností u nás zakládají Slováci (888), následováni lidmi z Ukrajiny (467). Další v pořadí jsou občané ze sousedních nebo nedalekých zemí. Konkrétně jde o Poláky (253), Němce (183), Maďary (82), Italy (79) a Rakušany (73).
Největší pokles zaznamenal počet firem se zahraničními vlastníky či podnikateli z Ruské federace. Těch u nás v roce 2007 vzniklo více než 900 a každoročně vznikaly další stovky. Z důvodu války na Ukrajině a zavedení sankcí proti Rusku loni vzniklo 12 společností ovládaných občany Ruské federace, nejméně od roku 1994.
-stk-
# firmy # vznik # české firmy # databáze # Imper # zánik
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.