Autor textu MediaGuru
Netflix i YouTube mají stále na evropském trhu video služeb nejvyšší
podíl, s příchodem nových a i lokálních platforem se ale postupně
snižuje.
Podíl Netflixu a společnosti Alphabet, která provozuje také videoplatformu YouTube, zůstává dál na evropském trhu OTT služeb (over the top, služby doučované přímo příjemcům přes internet) nejvyšší, za posledních pět let se ale jejich souhrnný podíl snížil o necelých deset procentních bodů na 45 % (platí ke konci roku 2022). Vyplývá to z dat od Dataxis prezentovaných na mezinárodní konferenci Nextv, která se v minulém týdnu konala v Praze. Důvodem je příchod nových nadnárodních hráčů ale i lokálních služeb. Z pětiletého vývoje je patrné, že na evropském trhu roste podíl Walt Disney, provozovatele Disney+, a mírně se zvýšil také podíl Amazonu a také ostatních služeb.
Trendem je celkově pokračující růst výnosů OTT platforem v Evropě. Nejvýraznější nárůst si připsaly mezi lety 2020 a 2021 (+37 %), zatímco loni růst meziroční růst zpomalil na 16 %. Nejvyšším podílem se na výnosech OTT podílejí služby placeného videa na vyžádání (SVOD), poté VOD podporované reklamou (AVOD) a placená TV (OTT pay TV). Stále se ještě zvyšuje i počet platforem OTT, i když loňský meziroční přírůstek ve výši 1,9 % otevírá prostor pro úvahy, zda se trh neblíží svému nasycení.
Přestože pro jednotlivé trhy je důležitý lokální obsah, zkušenosti z různých evropských trhů ukazují, že globální obsah má rovněž sílu přitáhnout zájem publika. Často také vyústí v lokální adaptaci, která se těší diváckému zájmu, zaznělo mimo jiné v debatě. Stále velkým tahákem jsou mysteriální příběhy a krimi příběhy podle reálných skutečností. Na oblibě si také získávají doprovodné formáty k úspěšným titulům, které nabídnou divákům další podrobnosti k hlavním postavám či detaily k příběhům (spin-off, behind the scene apod.). Na každém trhu mže ale fungovat trochu jiný mix. "Pokud je nějaký formát úspěšný na více trzích, je pravděpodobné, že bude úspěšný i u nás a snižuje se tím tak náš produkční risk. například na Slovensku dobře fungují zahraniční adaptace, český trh upřednostňuje lokální obsah," poukázala v debata programová ředitelka TV Nova a TV Markíza Silvia Majeská, která reprezentovala i lokální službu Voyo.
Trh evropského televizního vysílání a videa generuje celkově ročně 90 mld. euro a v posledních pěti letech roste v průměru o 25 %. Nejvyšší část výnosů přinášejí placené TV kanály (kabelové, DTH, IPTV) a volně šířené (free-to-air) kanály. Za posledních pět let ale nejvýrazněji rostou výnosy z digitálních segmentů – SVOD a OTT, které se podle predikce pro rok 2023 přiblíží celkovému objemu z free-to-air.
Na poli SVOD zůstává nejsilnější platformou v Evropě Netflix s počtem více než 60 mil. evropských předplatitelů (data ke konci roku 2022). Následují Amazon Prime Video s více než 40 mil. předplatitelů, Disney+ (20+ mil.), HBO Max a pětici nejsilnějších uzavírá RTL+. Podíl deseti nejsilnějších SVOD platforem představuje na evropském trhu 78 %, zbytek připadá na ostatní SVOD služby.
Severní část evropského kontinentu je více závislá na výnosech od předplatitelů, zatímco středomořské evropské státy, stejně jako státní střední a východní Evropy se víc opírají o výnosy z televizní reklamy.
Z pohledu výnosů z televizní reklamy je pak v Evropě nejsilnější RTL před MediaForEurope, ProSiebenSat.1, ITV a TF 1. Středoevropská skupina CME, pod kterou spadá i TV Nova, je na evropském trhu 13. nejsilnější podle výnosů z televizní reklamy (data se vztahují k roku 2022).
Data také ukazují, že počet chytrých televizorů v evropských domácnostech postupně roste, stejně tak počet připojených TV k internetu (CTV), jejichž rozšířenost se zvýšila za poslední rok v průměru o 7 %. Existují ale rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
Podle zkušeností evropských vysílatelů se zvyšuje i čas strávený sledováním na zařízeních CTV. Italská Rai registruje dokonce meziroční nárůst stráveného času na připojených obrazovkách o 85 % a stejně tak roste i čas strávený sledováním každé epizody, zaznělo v diskusi. V aplikacích ale diváci sledují i živé TV vysílání, které se tak s obsahem na vyžádání víc propojuje. S rostoucí pozorností zařízení spojených s internetem se zvyšuje zájem zadavatelů televizní reklamy o možností digitální TV – více než 80 % klientů stanic Rai inzeruje i digitálně.
Cílené komerční oslovení se odehrává především přes standard HbbTV. Takzvanou adresnou reklamu, jejíž podíl na celkových reklamních TV investicích měl ke konci roku 2022 představovat 13 %, bylo možné realizovat ke konci roku 2022 v 17 evropských zemích. Nejsilněji se využívá ve Velké Británii, v Německu a poté ve Francii. Český trh je ale vzhledem k celkovému počtu TV domácností relativně silným pro HbbTV a tedy pro možnosti adresné TV reklamy. Podíl českých HbbTV domácností na celkovém počtu TV domácností představuje podle Dataxisu téměř třicet procent a v Evropě je tak čtvrtý největší.
-mav-
# TV # HBO Max # video # Netflix # Disney+ # OTT # VOD # SVOD # Amazon Prime Video # Nextv # Dataxis
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.