Logistické firmy otvírají výdejny s doplňkovými službami
DPD nebo Zásilkovna otevírají kamenné prodejny s cílem zefektivnit proces
online nakupování. Ve výdejnách nabízejí různé další doplňkové
služby.
Rozvoj e-commerce s sebou přináší změny i v offline retailu, kde si stále více obchodníků otevírá kamenné pobočky a celkově se snaží zefektivnit proces online nakupování. Výjimkou nejsou ani logistické firmy, které chtějí v rámci konkurenčního boje přilákat zákazníky, aby si zboží nechávali posílat právě k nim a na odběrném místě jim nabízejí další doplňkové služby.
Například německá zásilková společnost DPD otevřela v Berlíně vlastní koncept obchodu, kde si zákazníci mohou v vyzvedávat a odesílat balíčky. V prodejně si nakupující mají možnost svou objednávku okamžitě rozbalit a vyzkoušet nebo otestovat, dát si fair trade kávu a bio občerstvení. Obchod zároveň slouží jako mikrodepo, ze kterého se místní dodávky realizují na elektrokolech. Spotřebitelé si také mohou pronajmout skříňky nebo úložný prostor v prodejně ve spolupráci s poskytovatelem samoskladu Storebox. Při posílání balíků je možné využít i místní kartonové krabice.
Jedná se o pilotní projekt německé pobočky DPD. České vedení zatím o podobném modelu neuvažuje, plánuje ale rozšíření samoobslužných výdejních boxů. V tuto chvíli je firma provozuje na území Prahy a vzhledem k velkému zájmu je plánuje rozšířit postupně po celé České republice. „Plánujeme v horizontu několika týdnů výrazně rozšířit síť kamenných výdejních míst DPD Pickup a výdejních boxů, o které je v Česku zájem. Ty se velmi brzy rozrostou o zhruba jeden tisíc, odkud si budou moci zákazníci z celé republiky své zásilky vyzvedávat. To je jedna z priorit a kopíruje trend patrný i z našeho celoevropského loňského výzkumu E-Shopper Barometer. Z něj je patrná rostoucí oblíbenost výdejních míst a boxů v rámci Česka," říká Miloš Malaník, generální ředitel DPD s tím, že v roce 2021 tuto možnost využívala zhruba pětina Čechů (21 %) nakupujících na internetu, což je více než evropský průměr (17 %).
Podobně jako DPD v Německu si v České republice plánuje otevírat vlastní výdejny i Zásilkovna. Je postavena především na síti franšízových výdejních míst (více než 10 500) a má také partnerská výdejní místa (přibližně 92 000). Vlastní kamenná výdejní místa sice nebudou mít v rámci sítě zásadní roli, ale jejich počet chce firma postupně navyšovat. První vlastní výdejnu otevřela v prosinci loňského roku v nákupním centru Vivo v Praze Hostivaři.
„Klíčovým předpokladem pro otevření vlastního kamenného výdejního místa je atraktivní lokalita, vhodných míst je ale bohužel nedostatek. I z toho důvodu se v současné době zaměřujeme především na zlepšení fungování a zákaznického komfortu naší stávající sítě výdejních míst,” uvádí Kamil Chalupa, tiskový mluvčí Zásilkovny.
Výdejna je vybavena nábytkem a bytovými doplňky Bonami. Zákazníci si tak mohou při čekání na výdej či odeslání zásilky vyzkoušet posezení v sedačce či prohlédnut bytové doplňky. „Chtěli bychom ve výdejnách nabízet také doplňkové služby, jako je možnost vyzkoušet si zakoupené zboží, koupit si kávu nebo občerstvení a nabízet další služby a spolupracovat s vhodnými partnery, ” dodává k plánům Kamil Chalupa.
DPD se inspirovalo na příkladu Boxu, navrženého obchodu finské doručovací společnosti Posti v Helsinkách (viz dezeen.com). Prodejna s růžovými stěnami a luxusním butikovým vzhledem slouží nejen jako odběrné místo, ale také jako pop-up showroom pro mladé finské značky. Návštěvníci si zde mohou také posadit a dát si kávu. Prodejna je vybavena velkými balicími stoly pro balení zásilek a nabízí prostory k okamžitému vyzkoušení.
V recyklačním koutku mohou lidé nechat své obaly, aby je ostatní mohli znovu použít. Oranžové sametové závěsy označují vstup do kabinek, kde si mohou zákazníci vyzkoušet objednané oblečení. Pokud nejsou spokojeni, mohou vzít balíčky do digitálních kiosků, kde lze zorganizovat a zaplatit zpáteční dopravu. Zadní část prostoru pojme přes 600 úložných skříněk na objednávky. V suterénu je navíc místnost s prezentačním plátnem, které může Posti využít pro firemní akce.
Box v Helsinkách je navržen tak, aby byl „dokonalým“ místem pro vyzvednutí online objednávek. Při vzniku interiéru se společnost obrátila na finské interiérové studio Fyra, které spolupracovalo s poradenskou firmou Motley.
-zue-
# logistika # Zásilkovna # kamenná prodejna # DPD # Posti
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.