Autor textu MediaGuru
Živé online přenosy neboli live streamy se stávají jednou
z nejvýraznějších trendů současné televizní produkce, všímá si Erika
Luzsicza.
Zmizí Olympijské hry z vysílání klasické televize a přesunou se do kategorie živých streamů? Takové změny dost možná čekají televizní fanoušky. Nejen streamovací služby typu Netflix, ale také poptávka po livestreamech je na vzestupu. Hlad po nich neutichá ani po pandemickém roce, kdy počet sportovních přenosů a velkých událostí vlivem nejrůznějších zdravotních opatření klesl. Právě na nich boom živých streamů stojí. Dokonce by se dalo říct, že je právě covid vystřelil do popředí zájmu hned za tolik propírané VOD služby. Nemožnost zaplnit tribuny živými diváky vyhnala fanoušky před televizní a počítačové obrazovky. Přestože jednotlivé sportovní turnaje utrpěly v uplynulém roce značné ekonomické šrámy, to samé nelze říci o prodeji práv vysílacích. Zejména těch nejžádanějších sportů. Příkladů se dá najít hned několik.
Asi nejvýrazněji chce do sportu zasáhnout Amazon. Ten je údajně blízko uzavření dohody o licencích na vysílání amerického fotbalu, tedy zvučné NFL, jejíž finále je Evropanům známé především živým a mnohdy i nákladným vystoupením hudebních hvězd. Amazon Prime sice již část soutěže vysílá, ale v jednání má exkluzivní práva. A za ně bude třeba plácnout se pořádně přes kapsu. Zatímco se odhaduje, že aktuální licenci platí něco mezi 75 až 100 milionu dolarů, za exkluzivitu dá hned miliardu dolarů každý rok. Jestli by to z Amazonu udělalo pomyslného krále živých streamů, by se vidělo za dva roky, kdy vyprší aktuální dohoda pro televizní skupinu FOX.
O něco levnější jsou práva na vysílání oblíbeného evropského turnaje Ligy mistrů UEFA. Přijde „jen“ na 60 milionů dolarů. Nicméně s mnohem větším humbukem byl prodej licence v těch dnech oznámen. Překvapivě ho totiž získal poměrně neznámý australský startu-up Sport Flick. Ten vznikl teprve loni a jeho doménou jsou jak jinak než streamovací služby. Mezi televizními skupinami nevídaná věc. Mladá firma vyhrála díky nejvyšší nabídce v takzvané slepé aukci.
Masivní vzestup live streamů popisuje i aktuální studie DTVE, která je dokonce vidí jako jeden z nejvýraznějších trendů současnosti. Dokonce si udělali průzkum napříč oborem, tedy mezi profesionály z řad operátorů placené televize, regulátory trhu, až po samotné televizní skupiny a podobně. Výsledky jsou poměrně zajímavé. Téměř polovina trhu, konkrétně 46 % dotázaných je přesvědčených, že live streamy se dotahují na televizní vysílání a to co do úrovně efektivity, ale stále nejsou rovny standardnímu televiznímu vysílání. Rovnítko mezi oběma typy vysílání by udělalo 24 % dotázaných. Dalších 13 % respondentů si myslí, že live stream má navrch, a stejně velká skupina profesionál je přesvědčená, že má naopak co dohánět. Jen 5 % lidí z oboru si myslí, že live stream nikdy nepředežene televizní vysílání.
Asi nejzajímavější je pohled na byznysovou stránku věci. Úspěchy Amazonu, Netflixu a dalších zřejmě ovlivňují i zbytek odvětví. Průzkum totiž ukazuje, že profesionálově vidí jako nejlepší způsob výdělku pro živé streamy klasické měsíční předplatné. A to i přesto, že sportovní práva stojí astronomické částky. Dotázaní se ale shodují, že předplatné by šlo dále segmentovat na příležitostné fanoušky jen vybraných soutěží, případně na vybrané události prodávat přístup jako vstupenky na koncerty. Takto by šlo zpoplatnit například bojové sporty, kdy se vybraná klání pořádají bez vlivu dlouhotrvajících soutěží.
# TV # video # Netflix # Amazon # VOD # stream # Erika Luzsicza # Axocom # livestreaming
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.