Autor textu MediaGuru
Hlavní zápas se podle prognózy agentury Nielsen povede především
o celkový čas, který domácnosti sledováním televizní obrazovky tráví.
Lineární televize stále zůstává významným nástrojem k oslovení masového publika, role televizní obrazovky se ale postupně přesune od lineární k digitální. Zároveň se zvyšuje důležitost streamingu. Uvedené trendy ovlivní vývoj v audiovizuálním segmentu v následujících letech, predikuje výzkumná agentura Nielsen. Prognózu představila na úterní online prezentaci Stav globálních médií. Vedle dvou zmíněných trendů považuje za rozhodující také rostoucí vliv sociálních médií.
I přes celkový vysoký zásah lineární televize poukazuje Nielsen na to, že sledovanost lineární televize každoročně ve světě v průměru klesá o 2-3 %. „Nejde o dramatický pokles, ale tento pokles je viditelný. Přesto je lineární televize stále kriticky důležitá a několik dalších let bude,“ uvedl na prezentaci Ranjeet Laungani z výzkumné agentury Nielsen.
Očekává přitom, že hlavní zápas se povede především o celkový čas, který domácnosti sledováním televizní obrazovky tráví. Postavení televizní obrazovky se podle výzkumníků transformuje od lineární k digitální. Tradiční vysílatelé lineární televize se snaží přicházet s nabídkou videa na vyžádání (VOD), na druhé straně původně digitální hráči hledají cestu k lineární nabídce. Rozhodujícím se má tak stát celkový čas věnovaný sledování „velké obrazovky“. Nielsen proto začal na americkém trhu s mapováním celkového „televizního času“ podle jednotlivých typů – klasické lineární televize, streamingu nebo kabelové televize.
NEW: Seasonality, sports, and streaming drove shifts in TV viewing during the month of June. See our latest update of The Gauge 👉 https://t.co/iORtneb3Py pic.twitter.com/rOzHZGam6d
— Nielsen (@nielsen) July 15, 2021
Z dat výzkumné agentury zatím nevyplývá, že by televizní zadavatelé krátili své reklamní rozpočty pro lineární televizi. Přestože většina z nich do průzkumu uvedla, že plánuje výši rozpočtu pro reklamu v lineární TV v následujících 12 měsících ponechat na srovnatelné úrovni a menšina zvažovala i snížení, realita tomuto deklarovanému chování neodpovídá. Za období prvního čtvrtletí 2021 se celosvětově investice do lineární TV zvýšily o 7 %, což bylo více, než kolik představoval v tomto období celkový růst mediálních investic (+5 %).
Na některých trzích (jižní Amerika, jihovýchodní Asie, jižní Afrika) neplatí, že by lineární televizi sledovali převážně diváci starší 50 let, v publiku jsou více než v západní Evropě nebo v USA zastoupeni mladší diváci, a to většinově do 49 let. Zároveň mezi streamingovými službami jsou rozdíly v demografii publika, které oslovují. Například Amazon Prime Video oslovuje starší diváky než Disney+, v případě služeb YouTube a Netflix je pak věkové zastoupení vyrovnané a napříč různými věkovými skupinami obdobné.
-mav-
# výzkum # TV # video # streaming # Nielsen # VOD # SVOD # lienární TV
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.