Lidl navyšuje od února mzdy, nástupní plat pokladní je 29 700 Kč
Lid zvyšuje od 1. února 2022 platy u provozních pozic. Nová nástupní
mzda pokladní/prodavače bude činit 29 700 Kč.
Obchodní řetězec Lidl opět navyšuje platy u provozních pozic. Informace je zajímavá z toho důvodu, že Lidl patří mezi řetězce, které platí nejvyšší mzdy v rámci retailu. Naposled navyšoval v roce 2020. Od 1. února 2022 bude nástupní mzda pro prodavače(ky)/pokladní při úvazku 40 hodin týdně činit 29 700 Kč, po třech letech pak Lidl smluvně garantuje nárůst mzdy na 33 tisíc Kč. (V roce 2020 to bylo při úvazku 40 hodin týdně 28 571 Kč, po třech letech 32 000 Kč). V Praze s ohledem na specifický pracovní trh dosáhne nástupní mzda 32 300 Kč, po odpracování tří let bude garantovaná navýšená mzda činit 35 600 Kč.
„Nezapomínáme ani na zaměstnance, kteří u nás pracují dlouhodobě a jichž je většina. Mezi nové benefity tak patří například ocenění firemních jubileí po odpracování 15 a 20 let,“ uvádí Pavel Stratil, generální ředitel řetězce.
Od 1. února 2022 dojde k trvalému navýšení mezd, které vzrostou při nástupu, ale také po 1., 2. a 3. roce. Za každý odpracovaný rok v Lidlu mají všichni zaměstnanci navíc nárok na den dovolené navíc, až do maximální výše 5 dní. Nově tak mohou získat 30 dní dovolené ročně. Rodiče pak mohou jako novinku čerpat placené volno na první školní den svého prvňáčka. Nastávajícím tatínkům Lidl doplatí čerpanou otcovskou dovolenou do výše jejich smluvní mzdy.
Zavedení nových benefitů a navyšování mzdy se týká nejen prodejen, ale také logistických center, kterých Lidl provozuje celkem pět – v Olomouci, Měříně, Brandýse nad Labem, Cerhovicích a Buštěhradě. Nástupní mzda na základní pozici kompletáře se u plného úvazku od 1. února zvýší z dosavadních 37 333 Kč na 38 667 Kč a po třech letech dosáhne 42 667 Kč.
Mzdy budou letos zvedat zřejmě i ostatní řetězce. Například Tesco zvyšovalo mzdy loni od července, zaměstnancům v provozu v průměru o 5 %, v distribučním centru o 4 %. Kromě toho jim v červnu vyplatilo ještě speciální bonus ve výši 6 tisíc Kč. Od ledna 2022 budou mít zaměstnanci 5 týdnů dovolené. Kaufland od června 2021 zvýšil mzdy o 4 %, minimální mzda při plném úvazku tak dosahuje 25 tisíc Kč. Od března 2022 by mělo dojít k dalšími navýšení.
Penny navýšilo od března 2021 mzdy všech svých zaměstnanců na prodejnách i logistických centrech v průměru o 3 %. Základní mzda pokladní pracující na plný úvazek bez příplatků je tak minimálně 25 tisíc Kč. Albert od ledna 2021 zaměstnancům zvýšil mzdu minimálně o 3 %, v průměru pracovníci dostávají o 6 % více. Billa loni od ledna plošně zvýšila mzdy minimálně o 3 %, v průměru však o 5 %.
Podle portálu Platy.cz si prodavač vydělá od 19 tisíc Kč do 39 tisíc Kč měsíčně, záleží ale na regionu a zaměstnavateli.
-zue-
# retail # Lidl # Kaufland # Albert # Billa # Penny Market # benefit # mzda
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.