Autor textu MediaGuru
Kromě šíře obchodů v obchodních centrech důležité i pohodlí, a to
jak při nákupech, tak parkování.
Pro zákazníky obchodních center je klíčová široká nabídka obchodů a služeb a také pohodlí – jak při nakupování, tak při parkování. Vyplývá to z průzkumu benefitů a motivačních faktorů návštěv obchodních center, které si nechala zpracovat skupiny CPI Property Group. Průzkum realizovala agentura Confess na vzorku s více než šesti a půl tisíci respondentů, kombinovala přitom metody rozhovorů se zákazníky s výzkumem podvědomí pomocí reakčních časů.
Cílem průzkumu bylo zjistit nejen motivátory, ale i změny v zákaznickém chování ve srovnání s rokem 2019, který je z pohledu retailu považován za poslední indikátor normálu před obdobím společenských a hospodářských turbulencí. Výzkum poskytuje unikátní výstupy díky využití kombinace metod Exit Interviews (rozhovory se zákazníky) a výzkumu podvědomí pomocí reakčních časů.
„Obchodní centra začínají být znovu vnímána nejen jako místa pro rychlý každodenní nákup, ale lidé v nich hledají také zábavu, chodí sem trávit čas s rodinou nebo se setkávat s přáteli. Získaná zjištění navíc dále potvrzují nenahraditelnost osobní zákaznické zkušenosti, kterou nedokázal upozadit ani rychlý rozvoj online nakupování. I z toho důvodu jako jediný vlastník na trhu pro nájemce letos spouštíme náš zavedený motivačně-vzdělávací projekt CPI Akademie Retail. Tentokrát se zaměříme na kvalitu zákaznického zážitku v prodejnách. Budeme monitorovat úroveň zákaznického servisu, spokojenost zákazníků a následně oceníme ty nejlepší jednotky,“ popisuje Pavel Urban, který řídí marketing obchodních center skupiny CPIPG.
Oproti roku 2019 zaznamenala obchodní centra nárůst v segmentu praktický nákup, a to o sedm procentních bodů. Ve sledovaném vzorku se jedná zároveň o nejpočetněji zastoupenou skupinu. Prioritním zájmem těchto zákazníků je zejména vyřídit nutné nákupy, ideálně výhodně, což si lze vysvětlit právě dynamickým vývojem posledních let – zejména strmým nárůstem inflace. Sociodemograficky jsou pak poměrně rovnoměrně rozprostřeni do všech věkových kategorií a vykazují lehce vyšší zastoupení žen.
Nejvyšší průměrnou útratu na jednu návštěvu OC indikovaly segmenty, které navštěvují obchodní centra především za účelem trávení volného času, zábavy a setkávání. Specifickou skupinou jsou pak zážitky s partou, v ní převažují ženy do 29 let. Nakupování pro ně představuje sekundární motiv návštěvy, třetina z nich dokonce uvedla, že průměrná útrata dosahuje maximálně 500 korun.
Ještě o něco zajímavější vhled do nákupního chování spotřebitelů přinesla data získaná na základě výzkumu reakčních časů. „Využitím této metody dokážeme velmi dobře popsat rozdíl mezi tím, co zákazníci o svých preferencích tvrdí, a tím, které benefity jako důležité vyhodnocuje jejich mozek. Kombinace klasického dotazování a výzkumu podvědomí pomocí reakčních časů na takto širokém vzorku proto poskytuje skutečně ojedinělý vhled do zákaznického chování a motivačních faktorů návštěv obchodních center,“ vysvětluje Kristina Hanušová z agentury Confess.
V rámci zkoumání reakčních časů byla zjišťována míra důležitosti jednotlivých atributů obchodních center. Ukázalo se, že zákazníci očekávají širokou nabídku obchodů a služeb a také pohodlí, a to nejen při nakupování, ale i při parkování. Podvědomě pak přisuzují značný význam věrnostním programům, příjemnému prostředí, ekologii a CSR, ačkoliv při běžném dotazování hodnotí tyto parametry jako průměrně důležité.
„Retail tvoří druhý největší segment portfolia skupiny, a tudíž hraje významnou roli v naší korporátní ESG strategii. Neustále přemýšlíme nad možnými inovacemi a zelené nájemní smlouvy se již stávají běžnou součástí našich obchodních vztahů. Těší nás, že toto hledisko není lhostejné ani zákazníkům,“ popisuje postoj CPIPG Pavel Urban. Ve stejné skupině motivačních faktorů figuruje také bohatá vánoční výzdoba, jejíž energetická náročnost byla diskutována v době energetické krize. Naopak jako zcela irelevantní byly hodnoceny dříve vyhledávané pokrytí bezplatnou wi-fi sítí či vztah k obchodnímu centru jako místu, kam lidé chodí už dlouho.
-stk-
# výzkum # průzkum # CPI Property Group # CPI # Confess # zákaznické chování # pohodlí # šíře sortimentu
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.