Autor textu MediaGuru
Zvyšující se náklady za streamovací služby i každodenní výdaje mají
za následek rušení předplatných ve Velké Británii.
Z výzkumu britské pobočky agentury KPMG vyplývá, že téměř třetina Britů (29 %) musela od začátku letošního roku použít své úspory nebo si půjčit, aby mohla zaplatit svá předplatná mediálních služeb. Během koronavirové pandemie narůstal počet předplatných, teď se ale trend obrací. Více než třetina (35 %) respondentů uvedla, že během pandemie navýšila počet předplatných, ale téměř dvě třetiny je teď omezují, protože se obávají nárůstu životních nákladů.
Rostoucími náklady byla letos poznamenána řada mediálních provozovatelů, kteří je ale přenesli na své zákazníky. Nárůsty se týkají především cen mobilních tarifů, TV předplatných, streamovacích video služeb nebo hudebních streamovacích služeb. Právě navýšení cen ze strany mediálních provozovatelů je jedním z hlavních důvodů, který lidé do průzkumu uvedli jako impuls k omezení předplatného. K dalším pak patří narůstající životní náklady. Rostoucí ceny za potraviny se odrazily v tom, že až pětina (19 %) obětovala některou ze služeb videa na vyžádání, 15 % omezilo placenou televizi, 14 % opustilo placený hudební streaming a 15 % ukončilo smlouvu na mobilní služby.
„Zákazníci by ocenili, pokud by byly zavedeny alternativní platební možnosti nebo řešení, která by jim umožnila nadále mediální služby využívat. Bohužel je nepravděpodobné, že by současná krize v dohledné době skončila. Věřím, že se odvětví přizpůsobí a své zákazníky podpoří," uvedl Ian West z KPMG UK.
Podle zprávy jsou přitom streamovací video služby nejvíce ohroženy poklesem počtu předplatitelů – více než pětina (22 %) spotřebitelů uvedla, že v příštích šesti měsících sníží počet těchto služeb, za které platí. V případě poskytovaných TV služeb se takto vyjádřilo 18 % respondentů, 16 % sníží streamování hudby a 14 % mobilní služby. Podle výzkumníků jde ale zatím jen o špičku ledovce. „Je zřejmé, že lidé ještě nevyřadili příliš mnoho služeb, ale je pravděpodobné, že tak skutečně udělají ve druhé polovině roku 2022,“ dodala Linda Ellett.
Z výzkumu dále vyplývá, že zdražování streamovacích služeb se nejvíce dotýká mladých Britů, konkrétně věkové skupiny 18-24 let, která má v průměru 21 (!) předplatných médií. Pětina z nich měsíčně za tyto služby utratí 151–200 £, zatímco ve věkové skupině 55-64 let vydávají tuto částku jen 3 %. Proto je tato mladá skupina nejvíce náchylná ke změnám v chování a tři čtvrtiny lidí z této věkové skupiny plánují v příštích šesti měsících ukončit některé předplatné. „Je evidentní, že mladší věkové skupiny nejvíce omezí předplatné médií. To lze částečně přičíst skutečnosti, že mají pravděpodobně srovnatelně nižší disponibilní příjem než ostatní demografické skupiny a obvykle projevují menší loajalitu a větší změnu v jiném nákupním chování,“ uvedla Linda Ellett z KPMG UK.
Také data od agentury Kantar naznačují klesající trend v počtu předplatných. Podle těchto údajů zrušilo ve druhém čtvrtletí 2022 téměř 500 tisíc britských domácností (488 tisíc) až 1,66 mil. předplacených streamovacích služeb. Už v prvním letošním kvartálu bylo přitom v Británii zrušeno 1,5 mil. předplacených služeb. Učinilo tak 215 tisíc domácností. Údaje společnosti Kantar dále ukazují, že největší pokles penetrace je vidět u nejmladších domácností. Mladší 24 let zaznamenali pokles penetrace SVOD o 2,6 procentního bodu ve srovnání s poklesem o půl procentního bodu v domácnostech 55–64letých. Streamovací video služby si aktuálně v Británii předplácí 16,4 mil. domácností. Odborníci očekávají, že v druhé polovině roku bude rušení předplacených služeb dále narůstat.
-tšl-
# streaming # Netflix # Apple TV+ # Disney+ # předplatné # VOD # SVOD # Kantar # KPMG # Velká Británie
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.