Autor textu MediaGuru
Organizátoři z byznysové platformy Změna k lepšímu slibují diskusi
o budoucnosti tuzemské ekonomiky a sdílení inspirativních příkladů
dobré praxe s dopadem.
Kolik stojí byznys nečinnost? A jaké jsou cesty k udržitelnému Česku? To jsou hlavní témata, která nabídne konference Rok Změny 2023, která se uskuteční 9. listopadu v pražské Spojce Karlín. Organizátoři z byznysové platformy Změna k lepšímu slibují diskusi o budoucnosti tuzemské ekonomiky a sdílení inspirativních příkladů dobré praxe s dopadem. Program a vstupenky jsou k dispozici na www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023. Jedná se o první tuzemskou konferenci věnovanou tématu tak zvaného Cost of Inaction v udržitelnosti.
„Costs of Inaction představují náklady, které firmám i celé společnosti vznikají jako důsledek příliš pomalé – nebo dokonce nulové – reakce na probíhající zelenou transformaci evropské i globální ekonomiky. Jedná se tak o zbytečně ušlé příležitosti z minulosti a zároveň rostoucí budoucí náklady. Jednoduše nám ujíždí vlak udržitelnosti a hrozí, že nám na horizontu zmizí úplně. Pokud budeme dále sedět se založenýma rukama v klíně a ignorovat mezinárodní kontext, řešení dopadů změny klimatu, rozpadu biodiverzity a s tím souvisejících společenských nepokojů se nám může zásadně prodražit,“ vysvětluje ředitel pořádající Změny k lepšímu Lukáš Rolf.
Ve střední Evropě se diskuze o udržitelnosti přesunula od otázky „zda vůbec“ k otázce „jak nejrychleji“. Právě o tom, jak touto změnou projít a vytěžit z ní maximum, bude mluvit hlavní řečnice konference, britská expertka Linda Zeilina, v příspěvku s odkazem na popkulturní referenci Green as the new black? (Je zelená novou černou?). Linda Zeilina je zakladatelka a generální ředitelka Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC), která byla v roce 2023 mimo jiné oceněna jako Obama Europe Leader.
Vystoupí také organizace Kokoza, která od roku 2012 pomáhá lidem z města kompostovat a pěstovat. Společnost Envitrail zase představí reporting firemní udržitelnosti a samotné konferenci na jejím závěru vystaví uhlíkový účet. Mezi dalšími řečníky z firem i neziskových organizací figuruje Pavel Franc z právního konsorcia Frank Bold, Lenka Mynářová z platformy No Greenwashing či zástupci předních nadnárodních firem: Eva Bučová z ING či Martin Breyl, který bude zastupovat generálního partnera akce: Českou spořitelnu.
„Klimatická krize je reálnou hrozbou. Některým dopadům lze ale ještě předejít rychlým a trvalým snížením globálních emisí skleníkových plynů. Firmy jsou hlavními aktéry, kteří mohou udělat potřebné změny teď a tady, ale nejsou v tom samy. Udržitelnost je nejen příležitostí, ale už i nutností pro dlouhodobě prosperující ekonomiku. To byla ve Změně k lepšímu naše motivace k uspořádání konference. Nechceme od účastníků jen, aby poslouchali v publiku, ale aby se inspirovali, sdíleli know-how, propojili se a sami rovnou přidali ruku k dílu během kulatých stolů,“ komentuje Lukáš Rolf.
Odpolední a večerní program nabídne vedle hlavní debaty „Kolik stojí byznys nečinnost?“ také expertní přednášky na aktuální témata v udržitelnosti nebo kulaté stoly, které představí témata udržitelného podnikání do hloubky. V rámci konference proběhne také speciální živé vysílání podcastu Dobré zprávy s hostem mezinárodního formátu. Konferenci moderuje herečka Simona Babčáková.
Více informací je k dispozici zde: www.klepsimu.cz/rok-zmeny-2023
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.