Autor textu ČTK
Komerční rozhlasové stanice se zatím k digitalizaci vysílání ve
standardu DAB+ staví velmi chladně.
Komerční rozhlasové stanice se zatím k digitalizaci vysílání ve standardu DAB+ staví velmi chladně. V situaci, kdy stát ustoupil od nuceného přechodu analogového vysílání v FM pásmu na digitální, zůstávají stanice v analogovém prostoru a na internetu, což považují za dostatečné přiblížení posluchačům. K digitalizaci by stanice přistoupily až ve chvíli, kdy by je legislativa donutila, vyplývá z vyjádření majitelů stanic na jižní Moravě a ve Zlínském kraji pro ČTK. Jedinou stanicí se sídlem v Jihomoravském nebo Zlínském kraji, která už v DAB+ vysílá, je s výjimkou veřejnoprávního Českého rozhlasu nekomerční soukromoprávní Radio Proglas z Brna. Díky tomu se dostane i k těm posluchačům, kteří si ji na FM nenaladí.
Ještě do letošního roku zákon hovořil o tom, že analogové vysílání skončí v říjnu roku 2025. Sněmovnou ale letos úspěšně prošel návrh, který říká, že pokud do října 2022 nepředloží vláda jasný plán přechodu na digitální vyslání, budou možné vysílat analogově i nadále. Předpokládá se, že pokud vzniknou nové lokální či specializované stanice a budou vysílat v DAB+ či na internetu, budou soutěžit se stanicemi, které budou vysílat i nadále v pásmu FM. Počet rozhlasových přijímačů, na nichž lze naladit digitální vysílání, se postupně v české společnosti zvyšuje, ale zatím je stále zanedbatelný.
Radio Proglas, což je stanice zaměřená na křesťany, rozšířilo své vysílání i na digitální kvůli většímu dosahu. Na analogovém signálu FM si ji posluchači mohou naladit pouze na 40 procentech území Česka. Ředitel Martin Holík dříve řekl, že komerční rádia se do digitalizace nehrnou hlavně kvůli tomu, že se díky ní zvětší „rozhlasový prostor" a budou moct vznikat nové stanice, které se budou také podílet na „porcování reklamního koláče". Regionální komerční stanice jsou již řadu let z podstatné části součástí větší skupiny, aby bylo možné lépe prodávat reklamní prostor, který má nikoliv regionální, ale celostátní dosah.
Jednou z mála stanic, která přežila jako regionální a má přesah i do okolních regionů, je brněnské Rádio Krokodýl. Digitální vysílání neplánuje. „Naše služba posluchačům nám přijde dostatečná. Vysíláme také na internetu," řekl ředitel Michal Plachý. Dodal, že pokud se digitalizace rozhlasového prostoru uskuteční, určitě se zúčastní. „Otázkou také je, zda technologie DAB+ není překonaná," dodal Plachý.
Podobný postoj má ředitelka Rádia Jih Jana Svobodová. „O digitálním vysílání zatím neuvažujeme. Máme za to, že je to již ve světě překonaná technologie, kterou nelze srovnávat s digitalizací televize. Nelze také opomenout velké množství plně funkčních rozhlasových přijímačů a finanční zátěž při nuceném přechodu na DAB+," uvedla Svobodová. I Rádio Jih, které vysílá na kmitočtech v Jihomoravském a Zlínském kraji, je dostupné na internetu. A stejně jako Plachý uvedla i Svobodová, že pokud by přechod na digitální vysílání zákon vyžadoval, stanice se přizpůsobí. Stejný postoj zastává i spolumajitel Radia Kroměříž Miroslav Karásek, jenž vysílá ve Zlínském kraji.
-čtk-
# audio # vysílání # rádio # DAB+ # FM
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.