Autor textu MediaGuru
Nejde o předplatitele, ale o počty diváků. A diváků je vždy víc než
předplatných, poukazuje ve svém komentáři ke statistikám o počtu
uživatelů placených videoslužeb Erika Luzsicza.
Při pohledu na reklamní plochy v Praze to vypadá, že streamování podlehlo už celé Česko. Aktuálně není možné přehlédnout reklamu jak na české Voyo, tak obdobně ve virtuálním prostoru vyskakuje reklama na HBO Max. Kolik lidí si online videotéky předplácí? A může stream vůbec dohnat lineární televizi?
Pokud budeme chtít dohledat konkrétní čísla, dostaneme se k velkému paradoxu. Na jedné straně tu stojí velké, globální značky jako Netflix, Amazon Prime nebo právě HBO Max, které ale detailní čísla neprozrazují, existují jen odhady trhu. Ty hovoří o vyšších stovkách tisíc předplatitelů dohromady za všechny tyto služby. Ale ani tato čísla by zřejmě nebyla bez výhrad. A to už jen z toho důvodu, že například Netflix a další mají své promo zastoupení v nabídce operátorů. Už to samo o sobě znepřehledňuje situaci, a to zejména v rozdílu, kdo je tedy předplatil a tudíž skutečně platí za obsah a kdo je jen divák a dívá se zadarmo.
Neplatí to jen o nadnárodních gigantech. Jejich dominanci se snaží narušit lokální platformy. Některé z nich existují dlouho, ale mnohdy o nich pořádně nikdo nevěděl, až teprve s boomem streamu dávají o sobě vědět. A to dokonce tak, že se nebojí prohlašovat, že mají stovky tisíc předplatitelů.
Moment, je to vůbec možné? Jen pro srovnání, proti tomu všemu výše zmíněnému totiž stojí data Českého statistického úřadu. Podle jeho průzkumu bylo loni v tuzemsku 1,4 milionu diváků streamovacích služeb. Tady všechna ta optimistická čísla začínají narážet. Nejde totiž o předplatitele, ale o počty diváků. A diváků je vždy víc než předplatných. Zahrnují totiž sdílené účty, rodiny, zkušební přístupy zdarma a další marketingové akce. Když už jsme u toho marketingu, tak ten dokáže být šikovný pomocník. Zejména pokud jde o práci s čísly. Právě zvýhodněnými balíčky a nejrůznějšími akčními nabídkami se slevami lze čísla uměle navyšovat. Často však jen krátkodobě. Nebo v případě výhodných synergií umně získávat předplatitele, kteří mnohdy ani neví, že se předplatiteli stali. Třeba tak, když k internetu nebo telefonnímu tarifu získáte online videotéku jako dárek, čehož si ani nemusíte všimnout, natož pak si ji vůbec kdy pustit.
Navíc kdyby tomu opravdu tak bylo a nějaká taková tuzemská platforma měla úspěch, mělo by klasické lineární vysílání značný propad ve sledovanosti. Však už mezi profesionály z tuzemské mediální scény probíhají pochybovačné úvahy, že výnosy generované pouze z předplatného takovýchto služeb prozatím nedávají ekonomický smysl. Byl by totiž na úkor klasické televize. Tyto diváky nemá kdo nahradit a příjmy z předplatného tady zdaleka nebudou takové, aby dorovnaly příjmy z klasické televize.
Zůstaňme raději při zemi a nemalujme si zbytečně vzdušné zámky. Všichni moc dobře víme, jak moc jsou Češi konzervativní diváci klasické televize, ale především víme, jak moc ochotni jsou si připlácet za něco extra. Reálně platících diváků za streamovací služby dohromady nebude víc než tři čtvrtě milionu. Přičemž drtivou většinu z nich budou mít ti, co trh významně pomohli budovat, tedy Netflix a HBO Max.
Streamovací služby se již několik let předhánějí v rekordech, jednou v počtu diváků, podruhé v počtu předplatitelů, jindy zas v útratách za výrobu obsahu, nebo čistě jen za jeho šíři. Ta honba za čísly je samozřejmě jistým způsobem nutná. Oproti lineární televizi jsou předplatitelé v podstatě jediným zdrojem příjmů. Tudíž je třeba, aby čísla pěkně rostla. Navíc streamovací služby se staly trendy záležitostí a přitáhly k obrazovkám i ty diváky, kteří často ani nemají doma televizi. Jsou to vlastně „startupy“ mediálních domů nebo v případě Netflixu jde o startup sám o sobě. A jak už to tak bývá, startup pokud neroste, tak jen pálí peníze a je otázkou, kdy skončí.
A když jsme u těch čísel, tak přehlednost v nich se snaží udělat Netflix. Jeho pilotní projekt v zemích jako Kostarika, Chile, Peru má odfiltrovat sdílená hesla a donutit tak tyto předplatitele ideálně začít platit, nebo celé skupince sdílejících účet zdražit předplatné. K odfiltrování podobného problému se sdílením hesel a účtů je v Česku zatím cesta daleká. Naopak už teď víme, že v půlce června spustí svůj program i Disney+. A pomyslná hra na nejúspěšnější platformu se stane ještě nepřehlednější. Jak už to tak bývá, nováček na trhu se nemůže nechat zahanbit a konkurence už vůbec ne. Opět budou muset všichni růst a tedy vykazovat nová, optimistická čísla.
# HBO Max # Netflix # VOD # předplatitel # SVOD # Erika Luzsicza # Voyo # statistika
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.