Autor textu MediaGuru
Tři čtvrtiny tuzemské online populace nakupuje papírové knihy. Do
kamenných prodejen chodí několikrát ročně. Jen elektronické knihy
nakupuje desetina populace, ukazuje výzkum Ressolution Group.
Papírové knihy nakupují tři čtvrtiny dotázané tuzemské online populace. Více než polovina pořizuje alespoň jednou ročně knihy pro někoho jiného než sebe, 50 % jich kupuje knihy pro sebe. Vyplývá to z výzkumu Ressolution Group pro MediaGuru.cz.
Papírové knihy častěji kupují ženy (84 %) než muži (69 %) a častěji respondenti se středoškolským či vysokoškolským vzděláním než ti bez maturity. Knihy pro sebe i pro ostatní nakupují častěji taktéž ženy a dotázaní s nejméně středoškolským vzděláním. Sobě knihy častěji kupují respondenti mladší 54 let než ti starší.
Respondenti, kteří nekupují papírové knihy, tak nejčastěji činí proto, že knihy nečtou (45 %). Dalšími důvody jsou, že mají nepřečtené knihy doma (25 %), půjčují si knihy v knihovně (17 %) nebo si půjčují knihy od rodiny či přátel (17 %). 9 % dotázaných si pořizuje jen elektronické knihy a 6 % nemá pro koho knihy kupovat.
V kamenných knihkupectvích či antikvariátech nakupuje zhruba čtvrtina jednou za rok, další čtvrtina jednou za půl roku a méně než čtvrtina jednou za tři měsíce či častěji. Přibližně jednou měsíčně a častěji nakupuje v knihkupectvích jen 7 % kupujících.
Na internetu nejčastěji respondenti kupují knihy alespoň jednou za tři měsíce (28 %). Čtvrtina dotázaných nakupuje na internetu jednou za půl roku a méně než čtvrtina jednou za rok. Na internetu nikdy nenakupuje 9 % respondentů kupujících knihy.
V kamenných knihkupectvích i na internetu nakupuje podobný podíl žen jako mužů. Na internetu muži také nakupují s vyšší frekvencí než ženy, neboť častěji nakupují nejméně jednou měsíčně (11 % vs. 6 %). Na internetu také s vyšší frekvencí nakupují respondenti s vysokoškolským vzděláním než ti méně vzdělaní.
Dotázaní nakupující papírové knihy dostávají nejčastěji tipy na knihy od přátel a známých (43 %). Dalšími zdroji knižních tipů jsou členové rodiny (36 %), online knižní databáze, diskuze a sítě zaměřené na knihy (30 %), média (25 %), označení „doporučujeme“ v knihkupectvích (20 %), knihkupci či knihovníci (15 %), influenceři či osobnosti na sociálních sítích (15 %), nakladatelé/ediční plány (10 %) či učitelé a pedagogové (8 %). 16 % respondentů kupujících knihy uvedlo, že se vůbec neřídí doporučeními a vybírá si knihy podle něčeho jiného.
S klesajícím věkem dotázaní častěji získávají doporučení na knihy od přátel, z online knižních databází, diskuzí a sítí zaměřených na knihy, z prodejních štítků v knihkupectvích, od influencerů a od učitelů. S rostoucím vzděláním dotázaní častěji získávají knižní tipy v online knižních databázích, diskuzích a sítích zaměřených na knihy a z edičních plánů.
-mav-
# výzkum # online # knihkupectví # kniha # čtenář # antikvariát # Ressolution Group
Autor textu MediaGuru
Zadavatelé považují AI nástroje za dostupné a největší přínos vidí
v jejich využití pro konkrétní marketingové úkoly. Výzkum AKA a ResSolution Group ale zároveň ukazuje, že s rostoucí automatizací se znovu
otevírá otázka hodnoty agenturní práce, zaznělo na prvním dni konference
Brand Management.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.