Autor textu MediaGuru
Knihobot expandoval do Rakouska a Německa, na obou trzích bude vystupovat pod
značkou Bookbot.
Knižní secondhand Knihobot se rozšiřuje do Rakouska a Německa, kde bude působit pod mezinárodní značkou Bookbot. Startovací kampaň podporují mimo jiné knihotaxíky, které jezdí po Vídni. Do konce roku by chtěl Knihobot prodat v Rakousku a Německu asi 25 % z celkového objemu prodaných knih.
Pro Knihobot se Německo a Rakousko stalo první zahraniční destinací po Slovensku, kde působí již více než rok. Podle Dominika Gazdoše, zakladatele Knihobotu, německojazyčný knižní trh nabízí potenciál miliard eur. Expanze bude probíhat ve vzájemné synergii – rakouský trh by se například díky své velikosti měl stát prostorem pro testování a experimenty, které se budou v případě úspěchu přenášet na ten německý. Nabídka obou bude plně provázaná.
„Knižní trh v Rakousku a Německu je v mnoha ohledech jiný než český. Použité knihy se tam prodávají mnohem častěji a jsou běžně k dostání třeba na Amazonu. V tom hlavním se ale podobá tomu našemu v době, kdy jsme s Knihobotem začínali. Všichni cílí na kupující a ignorují výkup, přesto, že je pro fungování naprosto zásadní,“ komentuje Dominik Gazdoš, CEO a zakladatel Knihobotu.
Služba zde bude fungovat zcela totožně jako v Česku nebo na Slovensku – tedy na jedné straně jako knihkupectví s knížkami z druhé ruky, na druhé straně jako partner, kterému je možné předat již nechtěné knížky do prodeje. Knihobot, respektive Bookbot zajistí vše potřebné od nafocení, propagace, prodeje až po odeslání novému majiteli. Ten původní dostane 60 % prodejní ceny knih minus 1,19 eur. Oba trhy budou zatím obsluhovány z českého centrálního skladu, který má Knihobot ve Vysočanech. Prostřednictvím partnerů a díky centrálnímu středoevropskému umístění slibuje doručení objednávky do 3–5 dnů.
Zákazníci v Rakousku a Německu mohou vracet knihy do oběhu prostřednictvím kurýra a stejně jako v Česku za svoz nic neplatí. Fyzická pobočka jak v Rakousku, tak v Německu ale podle Dominika Gazdoše v plánu zatím není. Nicméně po Vídni bude možné využít tzv. knihotaxíky neboli Booktaxi, které přijedou v domluvený termín na libovolnou adresu a odvezou již nechtěné knížky k prodeji. O jejich provoz se jako v dříve v Česku a na Slovensku stará logistický operátor DoDo.
„Zájem o Booktaxi nás mile překvapil. Každý den díky tomu zaplníme tři čtvrtiny rozvozové kapacity a do nabídky během tří týdnů přibylo tisíce knih z vídeňských domácností,“ dodává Dominik Gazdoš s tím, že týdně dokáže Bookbot z Německa a Rakouska získat přibližně 10 tisíc knih týdně, počet navíc s každým týdnem roste. Na konci roku by Bookbot měl na německých a rakouských trzích prodávat asi čtvrtinu z celkového objemu knížek a v blízké budoucnosti by měly oba trhy významem dohnat ten český.
-stk-
# knihy # knižní trh # second-hand # expanze # Knihobot # Německo # Rakousko # Bookbot # knihotaxi
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.