Autor textu MediaGuru
Na všech pobočkách Levných knih nabízí knižní second-hand Knihobot knihy
z druhé ruky.
Knižní secondhand Knihobot rozšiřuje možnosti, jak knihy z druhé ruky nabídnout čtenářům. Z online prostředí míří do kamenných prodejen a ke své vlajkové prodejně u pražského Strossmayerova náměstí, kterou otevřel loni před Vánoci, přidává 56 prodejen Levných knih. S touto sítí tak rozšiřuje svou spolupráci, kdy bylo doposud možné přes její pobočky přečtené knihy odevzdat k prodeji. Od roku 2022 tímto způsobem poslali do Knihobotu bezmála milion svazků.
„Zájem o knihy z druhé ruky roste. Chceme jít proto zákazníkům naproti a umožnit jim koupit knihy z naší nabídky také fyzicky napříč Českem, nejen v Knihobotu v Praze,“ přibližuje motivaci spolupráce Dominik Gazdoš, zakladatel a CEO Knihobotu, a dodává: „V nabídce jsou levnější knihy, které stojí méně než poštovné, a nákup na e-shopu tak pro některé zákazníky nemusí být tolik atraktivní. A také knihy, které zaujmou velmi úzkou skupinu lidí, takže na nové majitele čekají někdy zbytečně dlouho.“
Testovací provoz spuštěný během srpna byl úspěšný a nyní se z něj stává plnohodnotné rozšíření spolupráce dvou českých firem. Regály s nabídkou knih z Knihobotu mají speciální označení „Zachraň knihu“ a „Knihy z druhé ruky“. Všechny stojí 39 korun.
„V Levných knihách se zaměřujeme zejména na prodej knih, které už v jiných knihkupectvích nemají šanci. A jsme rádi, že nyní můžeme pomoci i těm z druhé ruky. Mnoho našich zákazníků už Knihobot využívá pro posílání přečtených knih do světa. A myslím, že rozšíření nabídky přivítají, čísla z testovacího provozu jsou velmi slibná,“ komentuje spolupráci Jan Eisler, ředitel Levných knih.
-stk-
# prodej # knihy # Knihobot # Levné knihy # knižní second-hand
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.