Autor textu MediaGuru
Online prodejce knih z druhé ruky Knihobot se snaží proměnit přístup
Čechů k již přečteným knihám.
Český hráč na poli online prodeje knih z druhé ruky Knihobot letos očekává, že prodá téměř 90 tisíc knih v celkové hodnotě blížící se 15 milionů korun. V příštím roce chystá expanzi, zároveň chce změnit způsob Čechů, jakým uvažují o nákupu knih. S komunikací a mediální strategií jim pomůže agentura FYI Prague.
Za poslední rok rostl Knihobot, který vykupuje a prodává starší publikace na internetu, 70% tempem. Podle svého vyjádření prodává nyní 15 až 20 % knih, které se v Česku dostanou znovu do oběhu. Mezi antikvariáty má pak asi třetinový podíl. Roste zejména díky vlastnímu modelu komisního prodeje. Knihy dokáže vyzvednout kdekoli po republice, prodejní cenu pak určí algoritmus pracující s big data z českého trhu. Rychlost prodeje většiny titulů se pohybuje kolem tří měsíců.
„De facto redefinujeme to, co si člověk představí pod knihou z antikvariátu. Naším cílem je mít silné zastoupení i mezi tituly, které jsou jen pár let staré, náš model počítá také s postupným zavedením kategorie knižních novinek. Ročně se v Česku vyrobí kolem 40 milionů knih, které po jednom přečtení skončí v knihovně, odkud se po letech posunou doslova do banánové krabice ve sklepě,“ popisuje Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobota.
Knihobot se nyní chystá na další rozšiřování své sítě. Nejpozději v příštím roce by rád otevřel svůj druhý pražský sklad a rostl minimálně totožným tempem jako letos. „Češi jsou velice aktivní čtenáři, hlásí se k více než 12 přečteným knihám ročně. Rádi bychom tedy změnili jejich návyk tak, aby alespoň část z těchto knih koupili na Knihobotovi a po přečtení je zde opět prodali,” dodává Gazdoš.
-stk-
# komunikace # PR # knihy # Knihobot # antikvariát # komisní prodej # FYI
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.