Klíma je připraven podat ústavní stížnost ohledně voleb do Rady ČT

Michal Klíma, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu a místopředsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, je připraven podat ústavní stížnost proti postupu Sněmovny při volbě členů Rady ČT. Uvedl to ve svém stanovisku. 

Domnívá se, že volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nepostupoval v souladu se zákony České republiky, když v případě březnové volby kandidátů do Rady ČT pro finální hlasování Poslaneckou sněmovnou nevybíral výhradně z kandidátů navržených oprávněnými organizacemi, jak to stanovuje zákon, ale do voleb v Poslanecké sněmovně vybral kandidáty navržené organizacemi, které tuto podmínku zákona nesplňují. „Nezpůsobilí kandidáti tak budou protiústavně zvýhodněni, když budou zahrnuti do volby, aniž by museli splňovat zákonné předpoklady volby," uvádí.

Podle analýzy, kterou tento týden předložil volebnímu výboru advokát Jiří Kučera, panují u čtyř organizací pochybnosti, zda vyhovují podmínkám stanoveným Zákonem o České televizi. Poslanci volebního výboru ale závěry analýzy vzali pouze na vědomí, žádné doporučení pro další postup nepřijali. 

Stanovisko Michala Klímy

Jsem připraven podat ústavní stížnost proti postupu Sněmovny při volbě členů Rady ČT

Jsem přesvědčen, že volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nepostupoval v souladu se zákony České republiky, když nevybíral výhradně z kandidátů navržených oprávněnými organizacemi, jak to stanovuje zákon, ale do voleb v Poslanecké sněmovně vybral kandidáty navržené organizacemi, které tuto podmínku zákona nesplňují. Tím zasáhl do lidských práv kandidátů navržených oprávněnými organizacemi.

Listina základních práv a svobod v čl. 21 odst. 1 přiznává občanům právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Čl. 21 odst. 4 Listiny pak výslovně stanoví, že občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. Právo podílet se na správě věcí veřejných a právo na rovný přístup k veřejné funkci v Radě ČT se realizuje oprávněním nominujících subjektů navrhnout kandidáta do Rady a právem kandidátů být za splnění zákonných podmínek zařazen do volby za rovných podmínek.

Zákon stanoví, že je-li počet kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími vyšší než trojnásobek volených členů rady, provede dle § 46a odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny volební výbor tzv. „předvýběr“, kdy volební výbor posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících zákonné předpoklady vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Zákon tedy výslovně určuje, že volební výbor vybírá z kandidátů navržených oprávněnými organizacemi a sdruženími. Pokud tedy volební výbor vybíral i z kandidátů, kteří uvedené zákonné předpoklady nesplňovali, protiprávně připravil způsobilé kandidáty o možnost být voleni a případně též zvoleni do Rady ČT.

Volební výbor tento týden odmítl většinou členů změnit své rozhodnutí přesto, že se seznámil s právním rozborem, který dokládal, že došlo k porušení zákona. Poslanecká sněmovna tak zřejmě bude hlasovat o volbě členů Rady ČT za výše popsané situace. Pokud se tak stane, zasáhne do ústavního práva kandidátů na rovný přístup k veřejným funkcím, když do volby zahrne nezpůsobilé kandidáty a kandidáti způsobilí z ní naopak jsou vyloučeni. Nezpůsobilí kandidáti tak budou protiústavně zvýhodněni, když budou zahrnuti do volby, aniž by museli splňovat zákonné předpoklady volby.

-mav-