Autor textu Lukáš Polák
Mediální skupina Nova se stále ještě nedohodla se všemi klíčovými
hráči na trhu na šíření svých dalších sportovních kanálů. Někteří
diváci tak musí i v případě Moto GP hledat alternativy.
Je to téměř měsíc, co mediální skupina Nova odhalila novinářům své nové placené prémiové kanály Nova Sport 5 a Nova Sport 6. Prvně jmenovaná se zaměřením na Formuli 1, druhá na MotoGP a další obsah. Zpočátku to vypadalo tak, že tyto stanice bude mít k dispozici pouze společnost O2 Czech Republic ve své televizní službě O2 TV, přičemž „pětka“ pak zamíří ještě do Skylinku. Od té doby se však situace přece jen o něco změnila, respektive zlepšila. Nova se dokázala dohodnout i s Telly a stanice s atraktivním sportovním obsahem tak v tuto chvíli chybí „pouze“ v nabídkách Vodafonu a T-Mobilu.
Predikovat, jak jednání dopadnou, by bylo opravdu věštěním z křišťálové koule. Zdá se, že tlak diváků na získání nových kanálů je extrémní. Nabídky jsou na stole a podle informací MediaGuru.cz se o nových kanálech v tuto chvíli jedná.
V uplynulých týdnech jsme se v souvislosti s příchodem nových sportovních stanic s motoristickým obsahem věnovali audiovizuálním nabídkám motoristického sportu. Tento týden v tomto směru pokračujeme.
Stejně, jako má svou oficiální streamingovou službu Formule 1 (a její přidružené soutěže), má ji i Moto GP. Za tu si je ale nutné sáhnout hlouběji do kapsy. Měsíční předplatné, tzv. VideoPass, vyjde na 29,99 euro, v přepočtu 760 korun. Cena je několikanásobná oproti F1 TV, kde se při našem kurzu pohybuje hluboko pod 200 korun. Výhodnější je proto sáhnout po „2024 VideoPass Season“, který vychází na rok na 139,99 euro – 3547 korun. Měsíční předplatné tak při uhrazení této částky odpovídá necelým 300 korunám. Pokud tedy výši obou služeb srovnáme, při ročním předplatném vychází Moto GP v této kategorii na přibližně dvojnásobek oproti F1 TV.
Podobně jako v případě F1 TV je aplikace Moto GP určena pro opravdové fanoušky motoristického sportu. K dispozici jsou živé přenosy i obsah na vyžádání (VOD). Provozovatel služby slibuje, že předplatitel bude moci sledovat ve vysokém rozlišení každý závod včetně „Moto E“ E-Pole. Dále je k dispozici více než 45 tisíc videí s archivem od roku 1992 do současnosti, včetně celých závodů, dokumentů, exkluzivních momentů, rozhovorů, technických zkoušek a dalšího obsahu. Nabídka „Zkušební verze zdarma“ ale nezahrnuje živé vysílání nebo tréninky.
Služba je k dispozici nejen na mobilních telefonech, ale také na větších obrazovkách. Podporováni sice nejsou výrobci jako Samsung nebo LG, k dispozici je ovšem aplikace pro Android TV nebo Apple TV. Služba tak může fungovat například i přímo v set-top boxech některých českých operátorů, kde ji lze přes Obchod Play. Provozovatel služby Moto GP přímo na stránkách technické podpory uvádí, že pokud se aplikaci podaří najít, nebude ve Smart TV fungovat, protože není podporována. Možností je pak propojit například PC nebo notebook HDMI kabelem.
Pohled na seznam oficiálních broadcasterů Moto GP přináší poměrně zajímavý výčet, není ale bezchybná, a tak na něj nelze spoléhat stoprocentně. V kódované nabídce má pak Moto GP i rakouská Servus TV, která jako alternativu nabízí i webové stránky www.servusmotogp.com.
Zajímavý výčet broadcasterů se skrývá pod položkami Německo a Polsko. Kromě placené televize Sky je v případě našich západních sousedů skloňována i nová, volně šířená stanice DF1 dostupná na satelitu Astra, respektive Red Bull TV, která funguje i ve formě streamingové aplikace. Bohužel, webové stránky DF1 už hovoří v trochu jiném duchu: https://www.df1.de/#prog. Přenosy tu nefigurují. Ani v Polsku přenosy Moto GP ve volném vysílání k nalezení nejsou, jsou ale součástí balíku Polsat Sport Premium.
# aplikace # Vodafone # O2 TV # Slovensko # O2 # Telly # T-Mobile # Skylink # videotéka # Polsko # motorismus # Německo # Apple TV # smart TV # Android TV # Rakousko # Nova Sport 5 # Nova Sport 6 # Moto GP
Autor textu Lukáš Polák
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.