Autor textu MediaGuru
Karanténa urychlila digitalizaci, banky plánují redukci poboček
Pandemie přispěla k urychlení digitalizace českého bankovnictví. Banky
uzavírají nepříliš využívané pobočky.
Karanténní opatření v době pandemie urychlila digitalizaci českého bankovnictví. I z tohoto důvodu začínají banky uzavírat své nepříliš využívané pobočky, vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími tuzemskými bankami.
Například Komerční banka v souvislosti s koronavirovou krizí urychlí některé kroky původně plánované na pozdější období. „Ke konci srpna proto ukončíme činnost 64 menších poboček,“ řekl mluvčí banky Michal Teubner. Významná část klientů si podle něj v průběhu uplynulých dvou měsíců osvojila práci s online nástroji banky a vzdálenou obsluhou. KB tak bude disponovat 241 pobočkami a tento stav se nebude v nejbližší době měnit. Pobočky budou do budoucna sloužit především jako odborná poradenská centra se zaměřením na řešení životních situací klientů.
V průběhu pandemie se digitalizovala třetina z klientů (100 000) České spořitelny, kteří do té doby preferovali hotovostní platby. O třetinu vzrostlo také využívání mobilních plateb. „Chování klientů v pandemii motivovalo k akcelerování přechodu části poboček do bezhotovostního režimu. Předpokládáme, že na konci roku bude v bezhotovostním režimu fungovat každá druhá z více než 400 poboček České spořitelny. Není vyloučeno, že v rámci analýzy vytíženosti poboček dojde do konce roku k uzavření poboček v řádu vyšších jednotek,“ uvedl mluvčí společnosti Filip Hrubý.
Jedním z trendů je postupná digitalizace a rozšiřování nabídky služeb v online prostředí, souhlasila mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Klienti Raiffeisenbank mají nyní možnost 95 procent úkonů pro správu financí dělat právě prostřednictvím internetového a mobilního bankovnictví. To přirozeně podle mluvčí vede k otázkám, do jaké míry je nutné mít v jednom městě více poboček. „Pravidelně analyzujeme návštěvnost a využití jednotlivých obchodních míst a tam, kde již naše přítomnost postrádá smysl, návštěvnost je minimální, pobočku zavíráme nebo přesunujeme jinam,“ dodala.
ČSOB plošnou redukci poboček nechystá, ale selektivně bude upravovat počet obchodních míst podle potřeb klientů. Air Bank pravidelně sleduje, jak jsou její pobočky navštěvované, zda jsou na těch správných místech. „Například plánujeme rozšířit naše pobočky v Teplicích a v Ostravě – Nové Karolině, protože ty kapacitně už nestačí zájmu klientů, a tak je chceme rozšířit. Ke konci června 2020 jsme se rozhodli uzavřít pobočku ve Znojmě, protože tam naopak návštěvnost dlouhodobě nedosahovala takové hranice, která by se bance vyplatila,“ poznamenala za banku Jana Karasová.
-čtk-
# koronavirus # ČSOB # digitalizace # Komerční banka # Raiffeisenbank # banka # Česká spořitelna # Air Bank # pobočka
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.