Autor textu MediaGuru
Do investigativního týmu redakce Seznam Zprávy přišli Adéla Jelínková a Lukáš Valášek.
Zpravodajský web Seznam Zprávy rozšiřuje svou investigativní sekci. Od 1. listopadu přichází z redakce Hospodářských novin a Aktuálně.cz Adéla Jelínková a Lukáš Valášek, který je držitelem ocenění Novinářská křepelka za rok 2020.
V minulosti se Adéla Jelínková a Lukáš Valášek věnovali rozkrývání obchodů v prezidentské kanceláři, mapovali dezinformační scénu a v poslední době přišli s informacemi, kdo se skrývá za organizováním protivládních demonstrací na Václavském náměstí.
Adéla Jelínková se soustředí se na korupční kauzy s přesahem na politiku a organizovaný zločin. Do detailu se zabývá velkými brněnskými případy Stoka nebo kupčení s brněnským městským majetkem. V minulosti podivné podnikatelské aktivity Tomáše Horáčka, start kariéry miliardáře Davida Rusňáka nebo byznys Radka Vondráčka. Dříve psala pro deník Právo, server iRozhlas.cz nebo Hospodářské noviny.
Lukáš Valášek Jako investigativní novinář například rozkrýval manipulace zakázek v prezidentském sídle, napojení sponzorů Miloše Zemana na Rusko či toky peněz z čínské ambasády na Univerzitu Karlovu. Dlouhodobě se věnuje odhalování obchodníků se strachem. Valášek je držitelem Novinářské ceny 2016 za kauzu neexistující mluvčí Michala Haška. V roce 2020 získal Novinářskou křepelku pro mladé novináře. Ve stejný rok také obdržel Československou cenu veřejnosti za rozkrývání čínského vlivu v Česku. V roce 2021 porota udělila jemu a jeho kolegyni Adéle Jelínkové Novinářskou cenu za odhalení podezřelých zakázek v Lánech, ze kterých profitovali blízcí Miloše Zemana.
-mav-
# lidé # Seznam.cz # Seznam Zprávy # investigativa # redakce # Lukáš Valášek # Adéla Jelínková
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.