Autor textu MediaGuru
Jakub Unger se vrací na post šéfredaktora zpravodajského serveru Seznam
Zprávy. Dosavadní šéfredaktor Jiří Kubík se bude věnovat novému
obsahovému projektu.
Od začátku června povede redakci Seznam Zpráv opět Jakub Unger. V roli šéfredaktora nahradí Jiřího Kubíka, který se bude věnovat rozvoji nového investigativního formátu. Unger bude i nadále působit jako ředitel divize Zpravodajství a rádií a bude stát v čele společnosti Seznam Zprávy.
„O této pracovní změně jsme s Jiřím Kubíkem diskutovali několik posledních měsíců. Umožní nám, abychom přímočaře řešili strategické úkoly, které před redakcí stojí. Páteří Seznam Zpráv jsou kvalitní investigace, byznysové zpravodajství, analýzy, komentáře, podcasty či schopnost obsahových inovací. A proto jsem rád, že jsme se s Jirkou shodli na myšlence nového investigativního formátu. Tento typ žurnalistiky k nám patří od zrodu Seznam Zpráv a je důležité, aby tuto kompetenci u nás rozvíjeli nejlepší čeští novináři,“ říká Jakub Unger, který v Seznam Zprávách působí od jejich vzniku v roce 2016.
Nový projekt Jiřího Kubíka by měl odstartovat v létě a doplnit stávající pilíře autorského obsahu.
„Po pěti letech, kdy se Seznam Zprávy staly jedním z nejrespektovanějších médií v Česku a získaly čtyři Křišťálové lupy a řadu dalších ocenění, cítím, že se moje šéfredaktorská mise naplnila. Děkuji všem kolegům za to, co se nám společně podařilo vytvořit. S velkou chutí a odhodláním se vracím k podstatě novinářské práce, která mi byla vždy velmi blízká. Novým projektem chceme navázat na úspěšné investigativní série, mezi které patří například Novinářskou cenou oceněné Ve stínu Slunečnice. A to na zpravodajské platformě, která ctí svobodu novinářské práce,“ komentuje Jiří Kubík chystaný obsah na Seznam Zprávách.
Seznam Zprávy jsou druhým nejnavštěvovanějším zpravodajským serverem v Česku po Novinkách (jejich majitelem je rovněž Seznam.cz). Podle dat výzkumu NetMonitor za duben 2024 představovala jejich průměrná měsíční návštěvnost 4,3 mil. reálných uživatelů (meziročně -6 %), kteří si zobrazili téměř 147 mil. stránek (meziročně -5 %).
V pátek dopoledne se k zpravodajskému a názorovému zaměření a také k zasahování do obsahu na webech Seznam.cz vyjádřil na platformě Médium.cz (dříve Seznam Médium) Matěj Hušek, člen představenstva Seznam.cz. „Seznam dlouhodobě pozicuje své zpravodajské weby a chce v tom zůstat konzistentní. Tato informace vyvolala u některých uživatelů otázky, zda vedení firmy a majitel neeticky nezasahují do obsahu," napsal. „Ve chvíli, kdy produktů máte několik, nedává žádný smysl, aby se média pod jednou střechou navzájem překrývala. Naopak, je žádoucí, aby pokryla maximum názorových proudů ve společnosti. To demokratické diskuzi (i byznysu) poslouží nejlépe. A to je i důvod rozdílného positioningu webů v Seznamu a proč je důležité jejich nastavení dlouhodobě držet. Je zřejmé, že to nemá nic společného se skutečnými zásahy do obsahu, kterými by mohly být například snaha o ovlivňování konkrétních kauz či články na objednávku atd. To je v Seznamu naprosté tabu," uvedl.
Server Hlídací pes.org cituje v souvislosti se změnami na Seznam Zprávách i tweet od Iva Lukačoviče (tweet už není dohledatelný), majitele Seznamu, ve kterém zmiňuje, že Seznam Zprávy „oddriftovaly ze svého pravicového zaměření jinam“ a že se tím bude představenstvo zabývat. Lukačovič tím reagoval na text na Borovan.cz, podle kterého návštěvnost Seznam Zpráv klesá v návaznosti na příklon webu k „woke tématům".
-mav-
# lidé # Seznam.cz # Seznam Zprávy # redakce # šéfredaktor # Jiří Kubík # řízení # Jakub Unger
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.