Autor textu MediaGuru
Jakým způsobem lidem přijímaly kampaně jednotlivých prezidentských
kandidátů prvního kola, mapuje analýza agentury Adbros.
Jak dopadlo první kolo prezidentských voleb již víme, ke kvalitě kampaní se vyjadřovala řada odborníků, ale jak komunikaci viděl lid na sociálních sítích? Na to se zaměřila v rámci projektu Prezidentské volby 2023 analyzujícím ohlas volebních spotů v období 26. 12. 2022 – 8. 1. 2023 agentura Adbros.
Vzhledem k enormnímu množství zmínek se analýza soustředí jen na tři favorizované kandidáty – Danuši Nerudovou, Andreje Babiše a Petra Pavla. Největší ohlas z ostatních kandidátů zaznamenala kampaň kandidáta SPD Jaroslava Bašty, založená na slibu odvolat vládu.
Analytici Adbros zachytili ve virtuálním prostředí v daném období 74044 zmínek o prezidentských kampaních. Vnímání a hodnocení kampaní bylo vyhrocené: 67 % zmínek mělo negativní sentiment, pozitivních bylo 26 % a neutrálních pouze 7 %. Share of voice i podíl pozitivních hodnocení vyhrál Andrej Babiš. Nejvíce negativního hodnocení zachytila analýza u Danuše Nerudové, ovšem také některá sdělení Petra Pavla se setkala s velkým procentem negativních reakcí.
Největší část zmínek se týkala Andreje Babiše. Stejně jako u všech kandidátů převažovaly negativní zmínky (58 %), což je však nejmenší procento negativních zmínek mezi všemi třemi favority. Pozitivních zmínek se objevilo 36 %, tedy nejvíce mezi favority.
Hlavním tématem týkajícím se Andreje Babiše byl jeho soud v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, při kterém měla být podvodně získaná dotace ve výši 50 milionů korun, lidé se vyjadřovali, že nechtějí za prezidenta obžalovaného podvodníka. Často mu je vyčítána jeho STB minulost a opatření během pandemie. Zejména očkovací a testovací kampaně a zruinování malých a středných podnikatelů v době trvání pandemie covid-19. Lidem také vadí, že údajně spolupracuje s vládou Petra Fialy a po případném zvolení půjde současné vládě na ruku. Dále mu lidé vytýkají upřednostňování zájmů Agrofertu před poctivým hospodařením státu. Už tradičně lidem vadí, že Babiš není Čech a nemluví dobře česky. Babiš se také dočkal výsměchu za nezodpovězení triviálních otázek školáků (kdo napsal Švejka, planety sluneční soustavy…). Kritiku si vysloužil také za neúčast v předvolebních debatách. Někteří komentující se ho však zastávali a neúčast v předvolebních debatách schvalovali z důvodu, že Babišovy názory jsou veřejnosti známy. Většina zmínek však pouze uvádí nesympatie vůči němu bez udání důvodu.
Naopak lidé vkládají do Babiše důvěru, že se dokáže „vypořádat“ s Fialovou vládou. Také vyzdvihují, že se pravidelně vzdává platu v prospěch nadace Agrofertu. Mezi pozitivními zmínkami se objevují i názory, že Babiš je nejvhodnějším kandidátem ze tří hlavních favoritů, protože má zkušenosti v politice a zná vrcholné politiky po celém světě.
Až 83 % zmínek o Danuši Nerudové byly negativních, zatímco jenom 11 % pozitivních. Mezi nejvíce problematická témata patří nedostatečné vysvětlení kauzy spojené s jejím působením na Mendelově univerzitě – vysloužila si přezdívku prodavačka titulů. Dále ji lidé vyčítají, že je jenom dosazenou loutkou Fialovy vlády, nebo její liberální postoje. Komentující ji často spojují s Bruselem a USA a porovnávají ji se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, ovšem v negativním slova smyslu s heslem Čaputová z Wishe.
Lidem připadá, že je Danuše Nerudová jenom vytvořená marketingová postavička, o které nikdo nic donedávna nevěděl. Negativní ohlasy vzbudila také její kampaň, která by se dala shrnout slovy „kontaktní kampaň bez kontaktu“. Lidé nechápali, proč se pořádají akce na podporu kandidátky Nerudové bez její osobní účasti a také témata některých akcí byla bizarní – například Stavění sněhuláků pro Danuši, Papoušci pro Danuši nebo Tatínkové s kočárky za Danuši. Tyto akce byly pořádány dobrovolníky a Danuše Nerudová na nich nebyla přítomna, proto již zmíněná kontaktní kampaň bez kontaktu. Nerudová byla také terčem výsměchu kvůli použití taháku při zodpovídaní otázek v testu o bezpečnosti a následné výmluvy, že ona tahák nepoužila a všechny znalosti má v hlavě. Kontroverze vyvolává i její tvrzení, že by vyznamenala bratry Mašíny, a vyjádření, že by byla za přijetí eura. V pozitivních zmínkách se objevilo, že Nerudová je jedinou kandidátkou, která myslí na všechny, a především na mladé lidi. Taktéž by komentující ocenili mít za prezidentku ženu.
Na třetím místě se počtem zmínek umístil Petr Pavel. Negativní sentiment mělo 71 % zmínek. Velkou vlnu nevole vyvolalo jednání s hnutím Z toho ven a následná domluva, že mu vrátí odcizenou prezidentskou standardu, pokud prezidentem nebude zvolen Babiš. Toto jednání vyvolalo v podstatě jenom negativní reakce. Pavlovi pořád vyčítají i jeho proevropský nebo proamerický postoj a opakují se i argumenty, že voják na hrad nepatří a tvrdí se, že voják ve vedení státu může být hrozbou pro mír. Negativní reakce obdržel i za neznalost data Dne české státnosti. Takové znalosti by podle komentujících měly být u prezidenta samozřejmostí. Komentujícím vadí i jeho údajné převlékání kabátů. Za jeho komunistickou minulost ho lidé pořád kritizují víc než Babiše, najdou se však i tací, kteří ho považují za nejlepšího kandidáta navzdory tomu, že jim komunisté v minulosti zásadně ubližovali.
Lidem je sympatické i to, že působí důstojně a vyrovnaně, proto by se jim na post prezidenta hodil. Někteří komentující obhajují jeho relativně krátké působení v KSČ dlouhým působením v NATO a v armádě demokratického státu. Celkem se objevilo 21 % pozitivních zmínek.
-stk-
# Andrej Babiš # analýza # Adbros # prezidentské volby # Petr Pavel # Danuše Nerudová # předvolební kampaň # social listening
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.