Autor textu ČTK
Češi v současnosti za internetovou televizi platí v průměru okolo
443 korun měsíčně, což je o 20 procent více než před dvěma roky.
Češi v současnosti za internetovou televizi platí v průměru okolo 443 korun měsíčně, což je o 20 procent více než před dvěma roky. Ve srovnání s rokem 2022 zvýšily ceny firmy Skylink, Vodafone a O2, operátoři T-Mobile a Telly nezvyšovali cenu ani u jednoho ze svých tarifů. Vyplývá to z údajů pěti největších poskytovatelů IP TV.
Se vzrůstající cenou diváci dostanou také nabídku více televizních kanálů. Zatímco v roce 2022 jich střední balíček operátorů obsahoval 97, v současnosti je to 110 kanálů a průběžně se zvyšuje počet stanic vysílajících v HD kvalitě.
Nejdražší tarify obsahují v průměru 132 stanic, před dvěma roky to bylo o 17 méně. Lidé za ně platí v průměru 663 korun. U těchto tarifů došlo k největšímu navýšení ceny, v průměru o 25 procent. Naopak nejlevnější tarify operátoři zdražili jen o 15 procent. Zhruba 80 procent diváků si ale platí dražší verze s větším počtem televizních stanic.
„Většina našich diváků má zakoupené vyšší balíčky s více než 100 televizními stanicemi, za něž platí 450 Kč, respektive 650 korun. Jen každý desátý divák má předplacený nejmenší z balíčků, který stojí měsíčně 250 korun,“ uvedl marketingový ředitel televize Telly Jan Schöppel.
Placenou televizi, tedy IP TV, satelit nebo kabelovou TV, využívá podle průzkumu distribuční společnosti Atmedia více než polovina českých domácností. Mezi nejčastější důvody, proč lidé platí za televizní vysílání nad rámec koncesionářských poplatků, je podle průzkumu možnost sledovat televizní stanice, které nejsou dostupné v digitálním pozemním vysílání, a možnost sledovat televizní pořady zpětně bez ohledu na čas původního odvysílání. Pro každého čtvrtého klienta placené televize je důležité vysílání v HD kvalitě, dodává průzkum.
-čtk-
# Vodafone # O2 TV # Telly # T-Mobile # předplatné # cena # Skylink # IPTV
Autor textu ČTK
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.