Autor textu MediaGuru
Teenageři ve Spojeném království poprvé upřednostňují Instagram, TikTok
a YouTube jako zdroje zpráv před tradičními zpravodajskými kanály.
Nová zpráva britského regulátora Ofcom ukazuje, že u věkové skupiny 12–15 let klesá oblíbenost tradičních zpravodajských kanálů jako zdrojů zpráv. Naopak sociální sítě jsou navzdory nízké důvěře stále na vzestupu. Jako primární zdroj zpráv je vyhledává čím dál více teenagerů a poprvé dokonce zaujaly Instagram (29 %), TikTok (28 %) a YouTube (28 %) první tři příčky na čele žebříčku hlavních zpravodajských kanálů u dětí ve věku 12-15 let ve Spojeném království. Za poslední rok narostl zejména TikTok.
Oblíbenost některých televizních kanálů se mezi teenagery naopak snížila. Historicky nejoblíbenější zpravodajské kanály BBC One a BBC Two v této věkové skupině klesly na páté místo v oblíbenosti. Před pěti lety je však pravidelně sledovalo až 45 % teenagerů. Nyní se BCC dostalo na 24 %. V celku jsou ale televizní zprávy pro teenagery stále důležitým zdrojem zpráv i přes meziroční pokles. Jako zpravodajské zdroje je využívá 59 % teenagerů ve věku 12-15 let (viz dále).
Obecný zájem o zprávy mezi teenagery ve srovnání s minulým rokem však mírně stoupá. Z výzkumu vyplývá, že šest z deseti respondentů se zajímají o zprávy. Čtyři z deseti dětí uvedly, že se o zprávy nezajímají a označily je za příliš nudné.
Nejčastějším způsobem, jak se teenageři dozvídají o zprávách, jsou rozhovory v rodině (65 %). Následuje televize (59 %) a třetím hlavním zdrojem jsou sociální média (57 %).
Podle výzkumu jsou nejdůvěryhodnější zdroje zpráv rodina, rádio a televize. 79 % respondentů označilo zprávy sdílené v rodině za přesné ve srovnání se 72 % v rádiu a 65 % v televizi. Naopak na opačném konci jsou ve vnímané přesnosti a důvěryhodnosti zprávy od přátel, které považuje za přesné jen 37 % a za nejméně přesné a důvěryhodné označují teenageři zprávy na sociálních sítích (30 %).
Z výzkumu dále vyplývá, že televizní zpravodajství je ve Spojeném království stále nejsledovanějším zdrojem zpráv. Navzdory oblíbenosti ale můžeme vidět úpadek, který je způsobený dlouhodobým poklesem sledování tradičních televizních zpráv. V roce 2018 sledovalo televizní zpravodajství 81 % dospělých. V roce 2022 je to 75 %. Z výzkumu také vyplývá, že televizní zprávy zůstávají mezi dospělými nejdůvěryhodnějším zdrojem zpráv. Nejpoužívanějším kanálem je BBC One, který sleduje 53 % dospělých.
Facebook je sice nejčastějším zdrojem zpráv, jeho popularita však klesá. V roce 2020 byla jeho oblíbenost 76 %. V letošním roce je to 69 %. Další sítí, které klesá oblíbenost, je Snapchat. Ze 17 % v roce 2020 klesl podle nejnovějších údajů na 10 %. Ostatní sociální sítě však stále stoupají. Druhou nejoblíbenější sociální sítí pro zprávy je Twitter (37 %). Následuje Instagram (34 %) a WhatsApp (31 %). Největší nárůst oblíbenosti můžeme vidět u TikToku, který oproti roku 2020 (3 %), stoupl na 15 %.
Celá studie News Consumption in the UK: 2022 je k dispozici zde.
-tšl-
# výzkum # sociální sítě # zpravodajství # Facebook # Twitter # Instagram # YouTube # Snapchat # WhatsApp # TikTok # teenager # Ofcom
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.