Autor textu MediaGuru
Známí influenceři se v kampani Philipsu utkali o to, kdo bude mít hezčí
úsměv. Zásobu sonických kartáčků pak rozdali na charitu.
Nikol Trojanová versus Tomáš Zástěra, Marek Fašiang versus Bekim Aziri. První dvojice soutěžila o hezčí úsměv v Česku, druhá na Slovensku. Souboje probíhaly na sociálních sítích influencerů s použitím „veškerých možných zbraní“ – od sonických kartáčků po ústní sprchu – a trvaly pět týdnů. Každý účastník posléze věnoval desítky sonických kartáčků organizaci, kterou si sám zvolil.
Kampaň nazvaná Clash of the Smiles pod hlavičkou Philips měla za cíl ukázat, že kompletní péči o zuby, dásně a jazyk pokryjí právě produkty Philips Sonicare.
„Všichni influenceři podstoupili vstupní i finální prohlídku u dentální hygienistky, která zaznamenala aktuální stav i následný posun. Účastníky jsme vybírali tak, aby měl jeden z dvojice s kartáčkem Philips Sonicare už dlouhodobější zkušenost (což byl případ Nikol Trojanové a Marka Fašianga) a druhý s ním teprve začínal (Tomáš Zástěra a Bekim Aziri). Chtěli jsme také tváře, které jsou kreativní, mají aktivní publikum na Instagramu a nebojí se udělat si ze sebe legraci,“ popisuje Maria Menshchiková ze společnosti Philips.
Kampaň měla mít zároveň charitativní přesah. „Všichni čtyři influenceři dostali k dispozici 35 sonických kartáčků Philips Sonicare včetně náhradních hlavic, aby je mohli po utkání rozdat charitativním organizacím, se kterými spolupracují. Vítězové dostali ještě o 20 kusů kartáčků víc,“ dodává Maria Menshchiková.
V Česku zvítězil Tomáš Zástěra, na Slovensku Bekim Aziri. Zástěra věnoval 55 kartáčků pro děti i dospělé Nadaci Naše dítě, Bekim Aziri Centru pre deti a rodiny Pezinok. Nikol Trojanová odnesla svých 35 kartáčků Philips Sonicare for Kids Nadačnímu fondu Kapka naděje, Marek Fašiang stejný počet kartáčků pro děti i dospělé do Nadácie Detského kardiocentra.
-mav-
# reklama # influencer # Philips # Clash of the Smiles
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.