Autor textu Kateřina Straková
Ikea spustila v České republice novou službu Druhý život nábytku, jež zákazníkům umožňuje prodat nevyužitý či nepotřebný nábytek Ikea. Zatím je služba dostupná v pilotním režimu pouze v obchodním domě Ikea Praha-Zličín. V případě, že o ni bude ze strany zákazníků zájem, rozšíří se i do dalších obchodních domů v České republice.
„Již dlouhou řadu let se snažíme využívat odpad jako nový zdroj surovin, vyhledávat a využívat nové zdroje materiálů tak, abychom přitom chránili přírodní zdroje a postupovali odpovědně vůči životnímu prostředí i lidem,“ přibližuje strategii Vladimír Víšek, manažer pro udržitelný rozvoj Ikea Česká republika, Maďarsko a Slovensko. „Podnikáme řadu kroků, abychom předcházeli vzniku odpadu, a služba Druhý život nábytku je jedním z nich,“ dodává.
Nevyužívaný nábytek Ikea mohou zákazníci nabídnout prostřednictvím webové stránky www.druhyzivotnabytku.cz, kam nahrají fotografie, popis produktu a požadovanou cenu. Cenu navrhovanou zákazníkem obchodní dům buď přijme, nebo na základě zkušeností s prodejem použitého nábytku navrhne cenu nižší. Poté, co se se zákazníkem domluví na prodejní ceně, nabídne nábytek k prodeji v koutku se zlevněným zbožím. Zákazník následně dostane slevovou kartu s vloženou částkou ve výši prodejní ceny nábytku, kterou může využít ke koupi nového zboží v Ikea. O samotný prodej se už postará obchodní dům. „Cílem služby není konkurovat internetovým bazarům. Vnímáme to jako servis pro naše zákazníky, kteří k nám chodí pravidelně nakupovat,“ upřesňuje Víšek a doplňuje: „Pro ty, kteří nemohou nábytek dopravit až do obchodního domu, nabízíme svoz za 300 Kč. Ten budou zajišťovat vozy, které rozváží nový nábytek, na cestě zpět do obchodního domu.“
Celý proces má na starosti oddělení Recovery, které je součástí širší myšlenky cirkulární ekonomiky a od roku 2000 je součástí všech obchodních domů. Kromě vrácení života nábytku od zákazníků se do oddělení Recovery dostanou výrobky, které zákazník vrátí v poškozeném obalu, nebo je reklamuje. Dokáže opravit a znovu uvést do prodeje až 90 % nábytku, který jím projde. Pouze 10 % jde na recyklaci.
-stk-
Autor textu Kateřina Straková
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.