Autor textu MediaGuru
Provozovatel streamovací služby HBO Max upřesnil plány na evropskou expanzi.
Do Česka se služba dostane v roce 2022, ve vybraných evropských zemích
zahájí letos v říjnu.
HBO Max, streamovací platforma společnosti WarnerMedia založená na modelu DTC (direct to consumer), bude v Evropě spuštěna 26. října. Prvními šesti evropskými zeměmi, kde bude tato streamovací služba k dispozici, budou Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko, Španělsko a Andorra.
V roce 2022 bude HBO Max v rámci postupné celosvětové expanze spuštěna v těchto 14 zemích: Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko.
Provozovatel HBO Max zároveň zveřejnil vizuální upoutávky, ve kterých oznamuje vstup na český trh. Anoncuje v nich také to, že se spuštěním služby nemusí být dostupné všechny tituly.
V příštím roce je plánováno spuštění i v dalších zemích. HBO Max bude v Evropě slavnostně představena na virtuální zahajovací akci v říjnu, kde bude prezentována nabídka produktů a obsahu či cenové tarify.
HBO Max nabídne na jednom místě evropským divákům přístup k produkci od WarnerMedia, kam patří např. společnosti Warner Bros., HBO, DC a Cartoon Network a také k pořadům americké a mezinárodní produkce Max Originals. WarnerMedia stojí například za vznikem filmů a seriálů jako Harry Potter, Hra o trůny nebo Teorie velkého třesku.
Trailer HBO Max ke vstupu na český trh, zdroj: HBO
HBO Max bude k dispozici novým i stávajícím zákazníkům HBO España, HBO Nordic a HBO Go, kteří mají službu předplacenou buď napřímo, nebo ji využívají prostřednictvím příslušných partnerů.
Platforma HBO Max byla spuštěna v květnu 2020 ve Spojených státech a v červnu 2021 představila levnější verzi předplatného se zobrazováním reklamy. V letošním červnu bylo zahájeno její celosvětové rozšíření uvedením HBO Max na 39 trzích v Latinské Americe a Karibiku. Ke konci letošního roku a v následujícím roce vstoupí HBO Max na evropský trh a začne postupně nahrazovat streamovací služby poskytované pod značkou HBO.
-mav-
# HBO Max # video # streaming # HBO Go # VOD # SVOD # Warner Media
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.