Autor textu Kateřina Straková
Globální reklamní trh roste, nejvíce berou technologičtí giganti
V loňském roce si společnosti Alphabet, Amazon a Meta ukrojily
z globálního reklamního trhu 56,1 %, letos by jejich podíl měl ještě
vzrůst.
Světový reklamní trh loni rostl, a to o 8,9 % na celkových 1,19 bilionu amerických dolarů. Nejvíce z této částky získali technologičtí giganti – společnosti Alphabet, Amazon a Meta dohromady mají 56,1 % tržního podílu bez čínského trhu, což odpovídá 556,6 miliardám dolarů. Vyplývá to ze studie organizace Warc.
Technologičtí giganti si z každého dolaru v reklamě ukrojují více
Letos by měl globální reklamní trh opět růst, a to o 9,1 % na celkových 1,3 bilionu dolarů, přičemž zmínění hráči by si měli připsat 58% podíl. Příští rok by měl trh dosáhnout 1,4 bilionu dolarů, tedy dvojnásobku od roku 2020 v době pandemie.
„Reklama se odtrhla od ekonomického cyklu a chová se způsobem, který reálnou ekonomiku neodráží,“ komentuje za Warc Alex Brownsell s tím, že většinu nových peněz si připisují právě technologické firmy.
Většinu reklamních příjmů putuje do zmíněné trojice – firmy Alphabet, stojící za Googlem a YouTube, Meta, jež vlastní Facebook, Instagram nebo WhatsApp, a Amazon. Rychle se rozvíjí také TikTok, který by měl z reklamy získat do roku 2027 45,2 miliard dolarů, což je stále méně než pětina očekávaných příjmů z reklamy v případě Mety.
Vysoké příjmy z reklamy umožňují technologickým hráčům dále investovat do rozvoje a optimalizace založené na umělé inteligenci, automatizaci a datové infrastruktury. Meta například reinvestuje zhruba 30 % svých čtvrtletních zisků do rozvoje produktů jako Reels a Advantage+, které ještě více lákají inzerenty.
Technologičtí giganti si z každého dolaru investovaného do reklamy ukrajují čím dál větší podíl, a to i když celkové výdaje stagnují. Reklamní agentury mají nižší marže, díky širší dostupnosti nástrojů umělé inteligence jsou náklady na kreativu nižší a rovněž zlevňují reklamní technologické služby.
Do reklamy investuje přeshraniční e-commerce
Nové peníze putují do reklamy zejména od mezinárodních e-commerce firem, které při své snaze oslovit zahraniční zákazníky investují do vyhledávání, sociálních sítí a retail médií.
Jen do retail médií putuje téměř 14,7 % globálních reklamních výdajů. Například v segmentu oblečení a doplňků proudí do retail médií, placeného vyhledávání a sociálních platforem více než 80 % výdajů. Podobně se do online prostředí přesouvají investice i v segmentu technologie a elektroniky.
Evropské trhy by si měly udržet růst reklamních výdajů
Většinu celkových výdajů na reklamu (70,4 %) generuje deset největších reklamních trhů na světě. Na prvním místě se stále drží USA, které tvoří 35,3 %, tedy celkem 421,1 miliard dolarů. Na druhém místě je Čína s 16,8% podílem, což představuje 200,1 miliard dolarů. Třetím největším trhem je Spojené království (58,1 miliardy dolarů).
Evropské trhy, jako je Německo (+9,3 % na 34,4 miliardy dolarů v roce 2025, +8,3 % v roce 2026, +4,7 % v roce 2027), Francie (+8,9 % na 21,9 miliardy dolarů v roce 2025, +7,2 % v roce 2026, +4,3 % v roce 2027), Itálie (+7,4 % na 12,4 miliardy dolarů v roce 2025, +6,8 % v roce 2026, +4,1 % v roce 2027) a Španělsko (+9,8 % na 10,7 miliardy dolarů v roce 2025, +8,7 % v roce 2026, +5,4 % v roce 2027), si v průběhu celého prognózovaného období pravděpodobně udrží svůj růst.
# reklama # Amazon # TikTok # prognóza # Alphabet # Warc # výdaje # Meta
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.