GfK: Loni otevřely řetězce 56 nových prodejen, nejvíc za 10 let
Podle analýzy GfK i v době koronaviru došlo v ČR k výraznému nárůstu
počtu prodejen obchodních řetězců. Nejvíce otevíral Lidl a Penny a nejčastěji přibývaly nové prodejny v Praze a středních Čechách.
Pravidelná analýza společnosti GfK k vývoji retailového trhu ukázala, že i v době koronaviru došlo v České republice k výraznému nárůstu počtu obchodních řetězců. Pandemie se nijak nedotkla expanzních plánů, naopak, v roce 2021 vyrostlo nejvíce nových prodejen za posledních 10 let. Nejvíce otevíraly prodejny Lidl, Albert supermarket, Billa a Penny Market.
Ke konci roku 2021 bylo v ČR v provozu více než 1600 prodejen nadnárodních potravinářských řetězců s prodejní plochou vyšší, než 400 m2. Loni nadnárodní obchodní společnosti zprovoznily 56 nových hypermarketů, supermarketů a diskontních prodejen. To bylo o 20 více, než v roce 2019, což byl až do této doby rok s nejsilnější expanzí těchto prodejen od roku 2012. Od roku 2016 nadnárodní potravinářské řetězce nově zprovoznily 198 nových prodejen, což při současném uzavření 37 prodejen představuje nárůst 161 prodejen.
Rozhodující měrou se na rostoucí expanzi v roce 2021 podílel řetězec Lidl, který v průběhu uplynulého roku otevřel 27 nových prodejen, posilovaly také řetězce Penny Market (8 prodejen), Billa (7 prodejen) a Albert supermarket (7 nových prodejen).
Expanze řetězců se v letech 2016 až 2021 soustředila především do Prahy a středních Čech, v těchto dvou regionech bylo během posledních 6 let zprovozněno 83 nových prodejen, přes 40 % z celé České republiky. Expanze ve Středočeském regionu byla v posledních 6 letech typická především pro řetězce Billa a Penny Market, částečně i díky umísťování prodejen těchto řetězců v rámci retail parků v zázemí Prahy.
Na Prahu samotnou se soustředil zejména řetězec Lidl, který zde v posledních 6 letech postavil 19 ze svých 60 nových prodejen, a to i v dříve netypických lokalitách v rámci přízemí či suterénů v rámci stávající starší zástavby či nových multifunkčních a bytových projektů.
V krátkodobé budoucnosti lze očekávat další výrazné zvyšování počtu řetězených prodejen potravin, expanze bude v následujících letech s největší pravděpodobností srovnatelná s posledními třemi lety. Pokračování expanze plánuje především řetězec Lidl a další prodejny budou stavět také ostatní potravinářské řetězce, zaměřené na provoz supermarketů a diskontních prodejen.
Na podzim roku 2021 se také v České republice po delší odmlce objevil nový diskontní řetězec pod názvem Mere, který zde také uvažuje o další expanzi, a i tento fakt by mohl přispět k dalšímu zvyšování saturovanosti sítě potravinářských řetězců v zemi.
-zue-
# retail # Lidl # Albert # Billa # expanze # Penny Market # nové prodejny
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.