Generace Čechů 45+ už dávno není jen offline. Jak ji oslovit?
Češi ve věku 45+ zůstávají věrní televizi a rádiu, ale zároveň stále
častěji tráví čas online a na sociálních sítích. Pro marketéry to
znamená oslovit cílovou skupinu, která není tak roztříštěná jako
mladší generace, ale získat si její pozornost je náročnější. Jak na to,
popisuje Petr Tomáš v závěrečném dílu seriálu o cílové skupině
Čechů starších 45 let.
V posledním dílu seriálu o Češích starších 45 let se zaměříme na to, kde této generaci sdělit, že pro ně něco máte.
Asi první, co vás napadne, je, že mezi Čechy ve věku 45-64 let je televize rozhodně silnější než u mladších ročníků. To je pravda, ale současně už dávno neplatí, že by lidé v tomto věku nebyli online nebo na sociálních sítích a trávili místo toho večery převážně čtením knih.
Z hlediska denního a týdenního reache není totiž u Čechů 45+ (a ani u těch mladších ve věku 25-44 let) nejsilnější TV, ale internet (=prohlížení stránek obecně) a sociální sítě.
U sociálních sítí samozřejmě rozdíly v intenzitě jejich využívání existují, ale nejsou možná až tak propastné, jak byste čekali. Zralejších Čechů na sociálních sítích zastihnete denně 59 % a týdně 83 %, u mladších Čechů je to 76 % a 94 %.
Rozdíly jsou v tomto ohledu způsobeny především preferencí jednotlivých sociálních sítí. Ano, nepřekvapivě mladší jsou víc na TikToku a Instagramu, u starších vládne Facebook.
Kde je mezi oběma srovnávanými věkovými skupinami Čechů skutečně velký rozdíl je online video. Zatímco denní a týdenní reach online videa je u Čechů ve věku 25-44 let 46 % a 89 %, u Čechů ve věku 45-64 let je to jen 22 % a 69 %.
Dalšími mediatypy, kde jsou výrazné rozdíly mezi oběma věkovými skupinami, je využívání služeb pro streamování hudby, podcastů ale i VOD – a to zejména z hlediska celkového týdenního reache.
Naopak nadprůměrně oblíbeným mediatypem Čechů ve věku 45-64 let je klasické rádio (= ne online). Denně jej poslouchá 27 % a týdně 58 % (u Čechů ve věku 25-44 let je to 18 % a 54 %). Stejně tak mají vyzrálejší Češi ve větší oblibě noviny a časopisy.
Kromě denního a týdenního reache ale najdeme poměrně velké rozdíly také v průměrném času stráveném s danými mediatypy.
Češi ve věku 45-64 přece jen stráví celkově o půl hodiny denně více u živého TV vysílání proti těm mladším ve věku 25-44 let (konkrétně 2 hodiny vs. hodina a půl). Zralí Češi také stráví denně skoro o 20 minut více poslechem rádia.
Naopak mladší stráví denně o půl hodiny denně více v aplikacích na telefonech a sledováním online videí nebo o čtvrt hodiny déle na sociálních sítích.
Než ale rychle uděláte závěr, že tohle je vlastně očekávané, a že je to prostě „stará“ cílovka, zkuste se na celou věc podívat z hlediska mediálního plánování a vlastně i marketingu. Za prvé, i ve střední generaci Čechů penetrace různými novými mediatypy a platformami stále roste.
I Čechy 45+ najdete i na Instagramu a na TikToku. Stejně tak Češi středního věku hrají elektronické hry (48 % alespoň jednou týdně) a sledují stále více i influencery (už 16 %). A čistě prakticky jsou Češi 45+ vlastně o něco jednoduší cílová skupina, která má pozornost více koncentrovanou na několika hlavních mediatypech a nemusíte je složitě nahánět v kdejakém online zákoutí.
Mimoto, český open web (dokud žije) by mohlo zajímat, že právě Češi ve věku 45+ jsou jeho oporou – Seznamem počínaje. Navíc tato věková skupinu využívá relativně nejméně ad block.
Všechno to ale má háček, a tím jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými segmenty – nejhůře zasáhnete právě ty nejbohatší segmenty, protože mají spoustu dalších aktivit než jen do něčeho nebo na něco koukat. Ale popravdě to platí o bohatých a vzdělaných napříč všemi věky.
A jak na ně?
V první řadě berte v úvahu prostý fakt, že v padesáti už lidé za svůj život viděli desítky a spíš stovky tisíc reklam. Reklamu už umí nevnímat, a navíc v ní vidí málo relevantních věcí. 55 % Čechů ve věku 45+ říká, že jde reklama mimo ně (ve skupině 15-24 let je to 37 %). Stejně tak s věkem klesá podíl lidí, kteří mají pocit, že je reklamy informují o novinkách.
K tomu musíte vzít v úvahu, že s rostoucím věkem už máte jako spotřebitelé své zvyky, rutiny a zejména zkušenosti. Prostě, ano není to jednoduchá cílovka! Už vám na všechno neskočí, viděli to stokrát, mockrát se spálili, proto si věci víc ověřují a cení si (pr)ověřených značek.
Navíc, jak víte z minulého dílu, není to cílovka jednolitá, na každý segment platí trochu něco jiného.
Charakteristika segmentů 45+
| segment | popis |
| Aktivní a objevující (17 %), 67 % tvoří ženy | Nejjednodušší segment: slyší na novinky, zkoušení nových věcí, přiměřeně i na bio/eko/udržitelnost nebo zdraví. |
| Lepší už to nebude (?) (11 %), 69 % tvoří muži | Tady je to těžké. Hlavně je jim totiž potřeba dodat kuráž, povzbudit je. Naopak přehnaná rozjásanost a obrázky ultra šťastných lidí / párů tady mají opačný efekt. |
| Solidní jistoty (22 %), 68 % muži | Přesvědčíte je kvalitou, důvěryhodností a spolehlivostí za poctivou (=přiměřenou) cenu. Hned na všechno nenaletí a superlativy raději nechte doma. I tak si vše prověří. |
| Sebevědomá harmonie (21 %), 37 % ženy | Tematicky relativně snadná kategorie – bio, eko, udržitelnost, zodpovědnost, zdraví, dobrá reputace, kvalita, spolehlivost. Do zkoušení nových věcí se ale sami moc nehrnou a velmi si vše prověřují. |
| Pohoda a klídeček (19 %), muži/ženy 50/50 | Nákupy nejsou jejich priorita. Zboží má přispět k domácí pohodě, ale nechtějí se zabývat trendy nebo dlouhým hledáním. Taky nejsou moc loajální ke značkám a ani je nebaví věrností programy. |
| CARPE DIEM (tady a teď) (10 %), muži 56 % | Tady fungují aspirace, možnost se ukázat, poukaz na trendy, být in. Žádná přehnaná sofistikovanost. A na dluh není problém. |
Zdroj: mPanel, datový zdroj WPP Media
Přirozeně nečekáme, že hned začnete měnit svoje komunikační strategie a začnete cílit dokonce i detailně na různé segmenty zralejších Čechů. Našim cílem je hlavně vzbudit zájem o tuto poněkud opomíjenou cílovou skupinu. A když si ale dáte tu práci a relevantně zralejší Čechy oslovíte, odmění se vám vyšší loajalitou než ti mladší.
# výzkum # média # cílení # mediální chování # cílová skupina # sociodemografie # WPP Media # Češi 45+
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.