Autor textu ČTK
Forendors: Za podcasty lidé v průměru platí 159 Kč měsíčně
Průměrná měsíční útrata tuzemských předplatitelů za podcasty se loni
meziročně zvýšila o sedm procent.
Průměrná měsíční útrata tuzemských předplatitelů za podcasty loni meziročně vzrostla o sedm procent na 159 korun. Výrazněji přibylo uživatelů, kteří podporují více než jednoho tvůrce, a zároveň se zvyšuje objem jednorázových plateb za obsah. Vyplývá to z dat české podcastové platformy Forendors.
„Ekonomika placeného obsahu nezávislých tvůrců se stále rozvíjí a roste. Zatím to nevypadá, že bychom narazili na její strop," uvedla spoluzakladatelka Forendors Denisa Hrubešová. Stále rostoucí oblibu placeného obsahu podle ní dokládá i prodlužující se průměrná doba předplatného u jednoho tvůrce. Zatímco v roce 2023 to bylo 303 dnů, v roce 2024 stoupl průměr už na 362 dnů, tedy téměř na celý rok.
Drtivá většina abonentů, 91 procent, si stále předplácí jednoho tvůrce. Trend se ale mění, což dokazuje růst podílu těch, kteří odebírají dva podcasty, z pěti na osm procent. Nejmenší skupinu tvoří uživatelé s třemi a více předplatnými, jejichž podíl zůstává stabilní na jednom procentu.
Rostoucí příjmy tvůrců se neomezují jen na pravidelná předplatné. V roce 2024 vzrostly také jednorázové platby. Zatímco v roce 2023 si tvůrci přes odemykání jednotlivých epizod či exkluzivních sérií vydělali dohromady stovky tisíc korun, v roce 2024 už šlo o jednotky milionů.
Průměrná délka audiovizuálního obsahu se od roku 2021 postupně měnila a ustálila. Zatímco v roce 2021 měl průměrný podcast 60 minut, v roce 2022 už to bylo 36 minut, v roce 2023 pak 41 minut a v minulém roce byla průměrná délka 37 minut. Demografická data naznačují, že jsou podcasty stále mírně oblíbenější u žen (55 procent).
Z dat platformy vyplývá, že lidé podcasty nejvíce poslouchali v květnu, červnu a srpnu, o rok dříve byly nejsilnější květen, říjen a listopad. Podle Hrubešové to dokládá, že se podcasty stávají stále více součástí běžného života a oblíbenou volnočasovou aktivitou. Proto je lidé stále více poslouchají i na dovolených.
V Česku loni přibylo 369 podcastů ke zhruba 1208 podcastům, které v minulém roce vydaly alespoň jednu epizodu. Celkem tak bylo v tuzemsku 1577 aktivních titulů. Letos v lednu pak svou první epizodu vydalo 46 nových podcastů. Celkový počet podcastů v Česku, včetně těch neaktivních, přesahuje 7000.
Podcasty jsou audio záznamy mluveného slova umístěné na internetu, kde si je může kdokoliv přehrát. Vznikají například na platformách rádií a serverů, ale i službách typu Spotify či Apple Podcast.
-čtk-
# podcast # audio # data # předplatné # předplatitel # autor # poslech # Forendors
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.