Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu označili vládní
návrh zákona o médiích veřejné služby, který předloží ministr
kultury Klempíř, za snahu dostat obě média veřejné služby pod tlak.
V návrhu zároveň vidí řadu faktických chyb.
Ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře předkládá návrh na změnu
financování České televize a Českého rozhlasu. Ruší poplatky a zavádí
financování ze státního rozpočtu.
Sloučení České televize a Českého rozhlasu nemá být na pořadu dne. To
je asi jediná nová informace, která byla veřejnosti oznámena
z pátečního setkání ministra kultury s generálním ředitelem České
televize a později také s generálním ředitelem Českého rozhlasu.
Česká televize by při snížení příjmů nemusela plnit zákonné
povinnosti ani závazky veřejné služby. Rada ČT proto apeluje na politiky,
aby změny financování nepřijímali bez znalosti jejich dopadů.
Odborníci varují, že bez promyšlené reformy a širší shody mohou změny
médií veřejné služby ohrozit nejen stabilitu, ale i samotnou jejich
existenci, shodli se v Nedělní debatě ČT.
O více než dvě miliardy korun by v případě zavedení omezení platby
poplatku pro seniory starší 75 let a firmy přišla Česká televize.
Příjmy Českého rozhlasu z poplatků by klesly o 800 mil. korun.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost.
„Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci.
„Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců.
Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání.
Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak.
Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.